\30

Nejchudší jsi ovšem z chudinké rodiny,
ale sestrou naší slední do hodiny,

slední do hodiny, k vzletu poslednímu
můžeš bratry vinout ku srdci svojímu P
či nemáme dosti ran po těle celém,

z bojů, v níchž jsme tebe chránili svým. tělem?

Netrvalo dlouho, a události politické· poučily

Jana Nerudu, že slovenská otázka se n~vyčerpává
českými výčitkami a stesky do štúrovského a
hurbanovského separatismu. JIŽ z jara r. 1867 - tak
osttdného pro Slovensko - poznal Neruda, jak
maďarisace jest na p stupu a v rozmarné besídce
satíristícko-politické povzdechl si od srdce: "Něco se
však panu Beustovi proti nám přece povedlo.
Minim. to nebohé, poctivé, dobré Slovensko, jež dal
pan Beust nemilosti maďarské všanc ! Tomu
nastávají doby krušné za to, že nezažilo ještě nikdy
dob přííemných. Ovšem, že jsou mnohým vinni
sami, avšak kdo by hodil kamenem po nešťastném,
kdož by vlastní sestru ubíjeti pomáhali Nebohá
sestra!"

Z bezprostřední blízkosti poznal Jan Neruda
národnostní důsledky dualismu Beustova a Andrászyho
záhy potom, na dvojí cestě do Uher r. 1869 a 1870
při níž však nepodíval se do slovenských krajů.
Bylo by málo řečeno, kdybychom poznamenali, že
Neruda ubíral se mezi Maďary bez předsudkůj není
nadsázkou, mluvíme-li o jeho podivu a náklonností
k národu maďarskému - nebylo pouhou náhodou,
že přátelé oslovovali jej v důvěrně společnosti ,iJ
án o š". Od mladých let miloval nade všecky lyriky
Alexandra Petofiho, z něhož za pomocí němčiny
přeložil r. 1859 pro "Obrazy života" osm kratších
kusů výpravných a jejž v převodech Tůmových a