115

znalecký výklad Hellerův o rytmickém bohatství
českých tanců, srdečné naléhání jejich nadšeného
obdivovatele Nerudy pohnuly umělce dotud v
podstatě kosmopolitického, ay studoval tyto svérázné
výtvory národní duše rytmické, nenapodobil jich
sice, ale tvořil věrně v jejich duchu - a výsledek
jmenuje se "Prodaná nevěsta".

Že Smetana sám uznával plně tuto zásluhu
svých přátel, dosvědčuje památná episoda, která buď
zde -z Hellerových vzpomínek doslovně citována:

"Jednoho dne oslovil Hellera, když měli
volnou chvíli v ústavě: ,Vy jste měl pravdu: ,Proč?'
tázal se Heller. ,No - o národních písních a
tancích ... .' Přinesl a zahrál mu svoji
českoupargamyšk'tL. (tak Smetana nazýval pnsměšně národní
písně a tance i jejich napodobeniny) - polku
z ,Prodané nevěsty'. Když dohrál, tázal se: ,Co
tomu říkáte? To jsem se změníd' Když se Heller
vyjádřil: ,Tak pište pořád,' Smetana zazářil. ,To
musím zahrát Nerudovi - co tomu as řekne?'
A když to Nerudovi zahrál, pochválil jej i ten: ,To
je něco jinýho než švédská muzika.' Smetana chtěl
věděti, ,je-ll to tak dobře! Neruda rozhodně
prohlásil: ,To bych řek -'."

Na této cestě setkal se Smetana s J\erudou, a
z týthž vzpomínek víme, že k sobě osobně přilnuli
co nejdůvěrněji. Nemohlo jim ujíti, že připadl jim
v českém uměleckém životě obdobný úděl.
Smetana jako Neruda vyšel od důsledného a
důkladného studia pokročilého umění zahraničního a jeho
směrů, čehož výsledkem bylo reformní úsilí,
poha-zované od dcmácích zpátečníků výčitkou cizáctví
a němeetví: heinovství Nerudovo bylo stejně pode.

Ir