74

k novinářskému povoláni v mladočeském deníku
"Národních listech" a spokojuje se skrovničkou
hmotnou náhradou za práci zcela vyčerpávající,
věnoval žurnálu. nej?n své nadšení přesvědčeného
liberála a demokrata, nejen své vzdělání
výborného feuilletonisty a bystrého kritika, nejen svůj
sloh pohyb:ivý, jiskrný, útočný, ale takřka veškeré
své síly tvůrčí. Proto mlčel v sedmdesátých letech
básník Neruda skoro naprosto, zatím co je1.~o
vypravovatelské a realistické umění prosaické zrá,lo
a zdokonalovalo se. Silných zevních podnětů k
tvoření lyrickému nebylo, a bolestí hrdinně
překonanych pyšný a uzavřený básník nemínil prozrazovati.
I když na sklonku. sedmdesátých let rozpial
Neruda křídla k letu v rhytmu veršovém, nebyla to
důvěrná lyrika, čímž obdarov,; 1 českou poesii, která
p'~ávě tehdy zásluhou Svatopluka Cecha, Jaroslava
Vrchlického a Josefa V. Sládka stála na vrcholu i
r. 1878 předstoupil "Písněmi kosmickými'" před
čtenáře básník refleksivní, potom "Baladami a
romancemi" mistr předmětného, výpravného, stilisovaného
umění epického.

Hluboké zdroje vnitřní citové zkušenosti, z nichž
r. 1883 vytryskly "Prosté motivy", nejsou doposud
plně a bezpečně zjištěny; tolik však víme, že dvojí
tragicky vyhrocený popud intimní uvolnil
nahromaděné živly lyrické v nitru NerudQvě a dal jim
proměniti se v útvary písňové. Kdokoli pročte
"Prosté motivy" pozorněji, nemůže si
nepovšimnouti, jak souběžně Neruda rozvíjí a jindy důmyslně
proplétá dvojí motiv. Jedním jest probuzení
sestárlých, nedůvěřivých, rozmrzelých smyslů ze zimního
spánku k hodům přírody, k rozmarům jara, k
plesům léta, k plnému oddání se opojení, které vy-