70

vstupní "Balada pašijová" vyznívá chmurnými tóny
jako později celý spřízněný cyklus "Zpěvů
pátečních".

Neruda užil všech prostředků svého vyspělého
umění básnického/ aby docílil dojmu naivnosti.
Zpracoval lidové náměty/ přidržuje se někdy přísně
svých předloh jako v /IBaladě o duši Karla
Borovského"; vybudoval jako Erben v "Štědrém dni"
některé kusy zcela na motivech lidového
zvykosloví/ tak zvláště //Baladu májovou"/ I/Baladu
o polce" a "Baladu o svatbě v Kanaán"; pojal
biblické děje jako výjevy z českého venkova. Od
starých primitivních malířů naučil se kouzlu
naivnosti malebné/ jíž jest v každé skladbičce plno;
studie národQpisné poučily ho důkladně o
zvykových a krojový.:h jednotlivostech, jichž použil
plnými hrstmi/ al~ nade vše projevil se Erbenův žák
Inistrem lidové mh,lvy. Od málomluvného a přece
tak obsažného dialogu, z něhož se skládá "Balada
stará-nová "/ až po kypící a šumící příval slov a
obrazů v "Baladě tříkrálové" neb v "Baladě
o svatbě v Kanaán" - jaká to stupnice výrazu!
Všude formulovité obraty, všude lidová říkadla a
úsloví/ všude paralelismy vzaté z prostonárodní
písně zpestřují řeč, která by se cizinci jistě zdála
přeplněnou a nesrozumitelnou, ale. v níž Čech
nalezne zvláštní kouzlo původnosti a zvláštní půvab
neporušené kmenové ryzosti.

A právě v těchto dvou rysech skrývá se
uměl~cké t~jemství "Balad a romancí"/ které je
spojuje s Celakovského "Ohlasem písní českých' a
s Erbenovou "K yticí".

G G G