68

a horliti z HRomance italské"; zejmena však
podivujeme se, jak v HRomanci o Karlu IV." se
Nerudovi zdařilo ztělesniti živým a barvitým příběhem
polohistorickým vlastní přechod od nedůvěry v
národ k nadšené láskyplné víře v jeho vnitřní cenu,
neb jak v biblickém námětu "Balady o svatbě
v Kanaán" obráží se vyrovnaný a mužný humor
zralého Nerudy, jenž zapomínaje na sebe, dovede
se vždy radovati s radujícími.

Maji-li "Balady a romance u tolik lyricky
prožitého, není věru divu, že se v nich i po stránce
slohové objevuje mnoho prvků lyrických. Některá
z čísel jsou ryzí lyrika, na př. těžce zádumčivá
meditace, nadepsaná "Romance o Černém jezeře", jež
i složitou a vážně pádnou stavbou slok vymyká
se všemu básnictví výpravnému. HRomance o jaře
1848" neb HBalada o polce" jsou v podstatě zálibně
a široce rozvedená čísla malebného popisu, v nichž
básníkův zájem málo dbá o skrovničký děj a úplně
o dekorační hru, o rozmarnou směs pohybů, barev,
světel. Tu vidíte, jak Nerudův zyláštní smysl pro
zevní malebnost, který z něho učinil tak
znamenitého cestopis ce a tak svěžího oživovatele staré
Prahy, nedal se ničím utlumiti a pronikal i tam,
kde básník v podstatě sledoval zcela jiné zámysly.
Zvláštní touto směsí živlu lyrického a výpravného,
částí dějově vzrušených "a pohodlně popisných,
stručně naznačujících nápovědí a arabeskových
vložek uvedena jest do "Balad a romancí" slohová
rozmanitost a živost, svědčící o ryze umělecké
povaze Nerudově.

Ale hlavní otázka, jíž si položil Neruda nad
"Baladami a romancemi", zněla asi: Jaké
stanovisko zaujmu k životu, abych pro vnitřní své