19

šího lidu a leckdy i společenskou patologii
společenské spodiny v Praze, která právě se ze
starosvětsky bodrého maloměsta přerozovala ve
velkoměstskou obec. Studie a črty ty jsou celým
založením rozmarné a zábavné feumetony, ale občas
se mění v skutečné studie sociální a to netoliko
tím, že Neruda se snaží takměř vyčerpati příslušnou
látku, nýbrž i proto, že pouliční a pokoutní změtí
vyhledává určité společenské typy, že pokouší se
vysvětliti příčiny neduhů sociálních, že jemně
naznačuje možnost nápravy. R. 1876 dokončen a pro
první svazek "Studií krátkých a kratčích" upraven.
bohatý cyklus "Pražských obrázků" o němž
Neruda pracoval řadu let j současně pro cestopisnou
knihu vykořistil sociálně zahrocený "Výlet do kraje
bídy", a že Neruda povídkář nevyšel z těchto studií
nejubožších z ubohých na prázdno, dokazují
proslulí "Trhani" kteří z původních šesti
feumetonových kapitol vyrostli r. 1876 pa zaokrouhlený celek
novelistický. Nerudovo vřelé podání, .založené na
postřehu velmi věrném, snímá všude s beder
společenských kletbu opovržení a dobývá jim vstupu
do literatury, třebaže díly menšího rozsahu a
skromných uměleckých nároků - velký krok od
sociálního genru ke skutečnému sociálnímu románu
realistickému vykonán byl teprve v pokolení po
nerudovském.

Nenáleží-li však do této skupiny naprosto svým
ustrojením kniha Nerudovy vyzralé novelistiky
"Povídky malostranské/' patří sem tím méně jeho
poesie, vzniknuvší od konce let sedmdesátých;
nebylo by snad zcela nesprávnoj kdybychom
Nerudův obrat uvedli též, mimo naznačené důvody
psychologické, v příčinnou souvIslost s celkovÝDl