prokázal, že jest mistrem obého druhu umění
kritického: viděl svět umění vždy bohatěji než umělci
sami a vkládal do děl Lásnických, výtvarných a
hudebních tajemství, o nichž se jejich tvůrcům
namnoze ani nesnilo.

Lit e I' a t u I' a. Kromě příslušných kapitol v
Karáskových "Chimerických výpl'avá ch" , jež samy jsou výmluvnou
apologií kritického impre~sionismu (o Francovi a Lemaitrovi) ,
v Rodových Mravních názorech (o Renanovi a Lemaitrovi)
a v Bourgetových Studiích ze současné psychologie (o
Renanovi): Jar. Vrchlícký, DiIetantism v nové literatuře
(v Nových studiích a podobiznách, Praha 1897); Lemaltre,
Les Contemporains (hl. 1. svazek o Renanovi a Brunetierovi
a 3. sv. o Bourgetovi). ° Renanovi: V. Kalina, Radostný
skeptik v "Osvětě" 1893; G. Paris, Penseurs et poetes, Paříž
1896; E. Platzhoff Lejeune, E. Renan, Lipsko 1900. °
Lemaltrovi: Edv. Przewóski, J. Lemaltre, Kritik
impressionista, pi-el. J. J. Sinica v Lit. listech,," 1889 a F. X. Šalda
ve "Vol. Směrech" 1907. str. 273. ° A. Francovi: R. le Brun,
A. France, Paříž 1901.; JiH Brandes, G. France, Berlín 1906.
° Arnoldu a W. Paterovi: Saintsburyho History of Criticism,
sv. III. 515-536, 54.4-551; Leon Kellner, Die englische
Literatur im Zeitalter der Konigin Viktoria, Lipsko 1909,
376-384, 511-517; o Arnoldovi Saintsburyho monografii,
Londýn 1897, o Paterovi monografii Bensonovu, Londýn
1906; o Wildovi W. Hamilton, The Aesthetic Movement
in Eugland, Londýn 1882 a Hedv. Lachmanu, O. \Vilde,
Berlín 1905.

ll7