Kritika sociologická.

Kritika životopisná, pojavši umělecké dílo jakožto
znak, zapiala je do řetězu příčin a účinki'!; tyto
zasahají podle jejího pojetí především oblast jednotlivce,
jehož prozkoumání, výklad a zpodohení vyčerpává
její zájem a úkol. Leč jednotlivcovy osohnosti nelze
osamotniti; též ona jest pouhým clánkem v řetěze
dalším - jest zjevem společenským. V y s led
(lvat i pří čin n é v z t alty v e d o u e í o dum
ěI e c k é hod í I a pře s jeh o i n d i v i d u á I·
ního púvodce k spol,ečenskému celku:
v y I o žit i, j a k k n i h a, obr a z, h ude b n í
s k I a d b a z r cad I í, a vyj a d I' ují s P o I e
cn o s t, v ní ž v z n i k I y a k t e r o II byl y P ř
ijaty; dovoditi, že touto národní
kulturou společenskou své doby jsou
výt vor y U m č I c c k é u r Č o v á u Y -' t o ť v
čd e c k é ú s i I í k rit i k y s o c i o log i c k é,
dcery a dědičky to životopisné
kl'it i k y.

Kritika 'sociologická vznikla a rozkvetla v době
positivistic1té. Tehdy veškeré historické dění bylo
pojímáno kolektivisticky: dějiny vytváří nikoliv
jednotlivec, nýbrž hromadná společnost; vynikající
osobnosti politické, umělecké i včdecké JSOLl pi"edevším
výrazem této, hromadné vůle a tčchto kolektivních
liázorú; individuální ph~(lllost i jsoll toliko kraj ním