"Usměj u se." Na to byl etikem příliš starostlivým. Ač
jeho politické požadavky byly mírovými smlouvami
spíše předstiženy než neukojeny, cítil na dně duše
jakýsi smutek dona Quijota, který měl nyní zmoudřeti,.
Kdežto přední z osvoboditelů T. G. Masaryk mluvil;
odkládaje na čas svou kritickou skepsi, ,o pohádce,
upozorňoval Viktor Dyk, čelný vůdce vnitřního boje, se
stále stupňovanou obavou: "Leč všichni vy, jichž srdce
náWe zhrdla, - jež opíjí' dne oslava: - Poslyšte
výkřik z -básníkova hrdla: - Boj teprve nám nastává."
Mínil tím výstavbu státu v duchu požadavků národní
tradice, cti a svědomí, neboť, "nebude-li v srdci čistá
vroucnost, jak uhájíme dobyté ?"

Neopustil vřavu {ora, ba bývalo ho často vídati
u roster, když ho národně demokratická strana r. 1918
poslala do Národního shromáždění ar. 1925 do senátu
a opětovně do branného výborlJ, a snad si neuvědomoval
ani, že politikáři z řemesla exponují básníka' často na
místech i v situacích, jim samým nepohodlných. Jako
člen redakce "Národních Listů" vedl radikálně zápas
za stát čistě národní jak proti panevropskému
programu, tak proti socialistické propagandě, nejednou
v řadách rozhodných odpůrců presidenta republiky a
jeho zahraničního ministra. Rád sáhl k ironické glos~
a k satirickému aperQu a 'nikdy nešetřil osob; získal si
k tomu právo tím, že nikdy nemyslil na svůj osobní
prospěch a že" uznával jen zájem národního celku.
Utlumoval v sobě přímo násilně kritický hlas, který
někdejšímu básníku "Prohraných kampaní" varovně
připomínal, že jeho politické straně neběží výhradně
o "národní stáť~ - jak byly případně v souboru jeho
projevů po, álečných označeny jeho vlastní politické
snak), -,. nýbrž i o mocenskou državu a o výhody
hmotné a často o prospěchy čistě osobní. Rytíře, který
z té duše nenáviděl námezdníků, oslnilo poslání do té
míry, že byl slepý pro pravou podobu svého tábora,
odkud sám vyjížděl v jasné zbroji do zápasů ne vždy
vítězných, ale nikdy nečestných. Uvažoval stále s
podivuhodným rozhledem a s kritickou nestranností o tématě
"básník a politika", dovolávaje se Huga i domácí tradice,
avšak nechtěl pochopiti, že básníka, který nikdy sám

29