Figaro, a básník ze své lavice v Národním shromáždění mohl leda povzdychnouti: "Svedenýeh možno litovati, než svůdců nikdy ne." Dramatická inspir~e Dykova se obešla zřídka bez pomůcek literárních; ve svém vrcholném díle se opřel dramatik vědomě a otevřeně o slavné dílo světové poesie. Cenili-li si první překladatelé a ilustrátoři u nás na románové velebásni Cervantesově hlavně stránku groteskní, pochopil Jar. Vrchlický i jako poeta i jako kritik pronikavě obecně lidský dosah "Důmyslného rytíře" se vší jeho tragikou, a Viktor Dyk pojal ve svém "Zmoudření dona Quijota" svou španělskou předlohu jako prototyp osudové tragikomiky i1usionismu. Užil všech účinných prostředků svého dramatického umění, aby kypivou šíři renesančního vyprávění Cervantesova uvedl na několik sporých, ideově dějových linií přímo gotické špičatosti a ostrosti: omezil co nejstřídměji počet osob vesměs funkčních a symbolických; vyhrotil všecky výjevy v dramatickou dialektiku; podmaloval dialog s jeho zvláštní směsí rozmaru a zádumčivosti pregnantními dvojsmysly. A tak se rozšeřuje před divákem ústřední tése romantika, který nemuže a nechce žíti bez ošemetné vaihingrovské klau8ule: als ob. U zdravení z iluse, zmoudření skutečností, stržení závoje Majina s tváře života, tot marnost, smrt. mlčení. "Zmoudření dona Quijota, byla jediná hra Dykova, jež měla opravdový úspěch; stala se také mezníkem v dějinách režijního umění českého. Divadla i diváci zůstali lhostejni i k dílům tak graciosním, jako jest scénická báchorka "Ondřej a drak", snad právě pro jejich výrazovou originálnost, a básník, musil raziti o di· vadelních osudéch svých her hořký aforismus: "Nejsou k necti mně, ale ke cti českého divadelnictví nejsou.~ I není divu, že v pozdějších letech zrály dramatické plány Dykovy jenom pomalu a takřka vzdorně: úsměvný "Zapomnětlivý" dosáhl poprutazích více než desítiletých, nedlouho před básníkovou smrtí, podoby jenom provisorní; zachmuřené "Kruté dítě", kořenů ještě mnohem starších, zůstalo vůbec nedokončeno, ač Viktor Dyk stále cítil potřebu likvidovat své sliby. "Ale necítil 18