stiku pokračování, a především, ač chvílemi strohý
individualista, mystiku společenství.

Slulo! Dykovo Absolutno, jemuž neváhal sloužiti
v denní robotě a v prachu i v dýmu boje také jako
politik a publicista, Národ. Mezi evropskými nacionalisty
a to nejen doby naší, ale i z klasického období
národní filosofie za romantiky, najde se málo myslitelů
a básníků, kteří by s takovou intensitou i složitostí
byli prožili problém národa. V tom se s Viktorem
Dykem, dítětem ohroženého českého Severu, může
měřiti leda alsaský hraničář Maurice Barres, rovněž
básník a politik v jedné osobě. Barres souvisel s
českým duševním' životem dlouho před tím, než ho, krátký
čas před smrtí, osvobozená republika československá
oficiálně vyznamenala. Sotva jest bez významu, že !li
ho současně pro sebe reklamovaly obě skupiny
intelektuálů, jež nejmocněji zasáhly do Dykova vývoje:
kdežto pro .,Moderní revui" byl to především egotistický
autor "Nepřítele zákonů", přiWásili se pokrokáři ze
" Vzdělávací bibliotéky" k praktickému filosofu
národnosti, stojícímu v plné zbroji vyznavačským románem

o generaci "Z kořen vytržené".

Jako Barres zachránil se také Viktor Dyk do ideje
národa před oním vnitřním nihilismem, jemuž se ve
Francii i v Čechách říkalo dekadence; podobně hledá
věřící katolík svou spásu u paty kříže. Oba nacházeli
lék proti hlodavému pocitu osamělosti a prázdnoty
svého rafinovaného a rozpolceného já v nadosobním
pojmu národa, jenž pro ně byl hodnotou daleko
konkrétnější, než společenské kolektivum pro básníky a
myslitele socialistické. Zdrojem bezpečí byla pro oba
jednota krve a kmene, prožívaná fysicky, zároveň však
nepřetržitost tradičního pokračování, které spojuje
předky II potomky a slibuje věčný život v řetězu
nenarozených doposud pokrevenců, dědiců ducha,
pokračovatelů. Tu Dykovo mysterium jednoty a pokračování,
kterého básník však došel teprve v samé předsíni
smrti, se na podiv shoduje s přesvědčením, jež
Březina vyložil a rozvinul ve své posledllÍ knize "Rukáeh." ~
této velepísní .,rukou našich, zapiatých v magický
řetěz rukou nesčíslných, chvějících se proudem bratrské

5