Ruchovců - stejně jako politický bystrozrak pokrokové
mládeže na radikálním křídle mladočeském - postřehl
také, že socialističtí dělníci trpí hlavně útiskem
německého kapitálu, jehož mohutnění ohrožuje nebezpečně
naši věc národní, že zůstávají, přese všecka hesla mezi·
národnosti, trvale věrni rodnému jazyku, české knize,
menšinové škole.

Literárně výrazné projevy toho pocházejí vesměs
z dob, kdy Ruchovci sami pociťovali, že překročili zenit,
kdy i Lumírovci ustupovali směrlim mladším, když rea·
lismus přejímal v Cechách myšlenkové i slovesné vedení.
Na tomto přelomu literárních generací i básnického
vkusu zazněla velká politická lyrika Cechova, shrnující
veškeré veřejné tendence školy i doby způsobem stejně
skladným jako důrazným. Tam se ozývá takénejoprav.
dovější hold dělnickému hnutí, který - ještě před
proslulým Nerudovým feuilletonem na uvítanou
"nejpamátnějšího prvního května lidských dějin" r. 1890 - vyšel
z české literatury. Ze tří svazečků Čechových
politickovlasteneckých chanson a deklamací jsou pro naši otázku
nejzávažnější "Nové písně", nikoliv "Písně otroka", kde
prvek poroby sociální zřejmě ustupuje daleko
mocnějšímu živlu politického zotročení i vnitřní zotročilosti
českého uároda v Rakousku, a kde již dekorativní
exotismus se svými jinotajitelnými záměry značnou měrou
brání přímému pohledu do konkrétních poměrů. Na
sklonku sbírky se čtou dvě souběžné skladby,
"Podzemní hlas" a "Hrdina budoucnosti", z nichž zvláště
druhá se svými hymnickými apostrofami připomíná
namnoze Šolcovu "Píseň o ruce mozolné": jak za dvacet
let, která leží mezi oběma básněmi, pocházejícími z té·
hož ruchovského okruhu, vyspělo nejen slovesné umění
české, ale i pochopení světových otázek, zaléhajících
z Evropy do naší vlasti a nutících i starší generaci
přeorientovati se myšlenkově!

27