za vlastní jádro národa, a do jejíchž životních názorů i
forem se s ochotnou samozřejmostí řadí akademické
vzdělanstvo původu tu zemědělského, onde i
proletářského, profesoři, lékaři, soudci a advokáti a mimo okruh
měst také venkovští statkáři a nájemci panských dvorů,
kteří se, zvláště od dob Smilovského, stávají oblíbeným
předmětem povídkové beletrie. Usilí této snaživé
buržoasie o peněžní osamostatnění, které se jeví
zakládáním spořitelen a záložen i účastí v osamocené
2ivnostenské bance, ucházelo pozornosti mládeže, která v životě
i v literatuře nerada a nesnadno chápe hospodářské akce
tohoto druhu, hovějíc alespoň ve slovech idealismu
poněkud abstraktnímu. Spíše se literatura období
ruchovského i následujícího zajímala o české podnikatelství
průmyslové a obchodní, jemuž věnoval pozornost již
G. Pfleger Moravský v nejzralejším svém románě.
Idealistický obraz průmyslnické rodiny české z "Paní
fabrikantové" jest i pro další dobu v naší literatuře typický:
český selfmademan bez jakýchkoliv předsudků béře si
za ženu bývalou dělnici a dává příklad jak mravným
manželstvím, tak uvědomělým češstvím a lidskostí
zaměstnavatelskou; jest otcem svého dělnictva, pro něž
zosnová ochranné i podpůrné instituce; ale jako jest ve
svém průmyslovém podnikání ohrožován cizím
kapitálem bohatých továrníků na českoněmeckém pomezí, kde
žije, tak mu manželství rozbíjí lehkovážný šlechtic. I
když Pfleger nedovedl dosti názorně a přesvědčivě
prokresliti tuto postavu, přece vyjádřil skrze ni sociální
ideál českého podnikatele, jak si jej představovali
vrstevníci; jest na míle vzdálen od hospodářského
kořistnictví bezohledného kapitalismu a se starostí o
blahobyt národní spojuje stále péči o své zaměstnance,
plynoucí ze svědomí velmi citlivého. Ruchovci podržují
toto spojení, stejně jako i oni jsou přesvědčeni, že
němečtí továrníci·kapitalisté jsou tvrdí zároveň národně
:1

17