]0

vil k němu z končin těch slovy
tajemnými a moc nezndmd tiskla
ho vpřed, touha nevýslovnd
tdhla jej za sebou v nezndmou
zemi stezkou nezndmou.

Změny, jež tuto Mácha podnikl, otvírají poučný pohled
do jeho básnické dílny. Skizza »Poutník« v deníku jest
pri'thledná, v celku triviální allegorie. Nad horou lebek tyčí se,
osvětlen měsícem, veliký kříž, postava, patrně Víry, ukazuje
k nt'lmu poutníku zbloudilému, jejž však vítr (snad symbol
zoufalého a nespoutaného hloubání světského, či vášnivého života?)
chce strhnouti za sebou. Ri'tžobarevné červánky (sotva
srovnatelné s hlubokou tmou chladné noci), do nichž poutník toužebně
pohlíží (srv. V • Máj i«: »vidíš-li poutníka, an dlouhou lučinou,
spěchá ku cíli, než červánky pohynou?<), jsou patrně obrazem
prchnuvšího mládí, neboť • ozlacují stezku přešlou«. Allegorická
talo episoda výborně se Máchovi hodila k strašnému vidění
klášternímu; tam byl zdrcen poznáním věčného probouzení ze smrti
k životu krátkému a nicotnému - zde dětská víra, křesťanství,
na chvíli jej vábí klamnou útěchou. Zdziechowski mýlí se
nesporně (na m. uv., str. 27), tvrdí-li, že v ženské postavě »zjawia
si~ zmar~a kochanka poety«; patrně hyl zaveden domnělou
jednotou erotického pásma .Marinky« a »Krkonošské
pouti~.

Ale Mácha cítil, že jesl nutno kontrasty sesíliti a
prohloubiti. Vymýtiv motiv větru a bouře, poslavil v protiklad kříž
a měsíc. Měsíc jest Máchovi od naivní a začátečnické básně
»Měsíček. (>Aj, libý větérku, co spěješ tak rychle«) až
k slavnému místu v .M áj i •• Ouplné lun)' krásná tvář - tak
bledě jasná, jasně bledá, jak milenka milence. hledá« stálým
symbolem věčně neukojitelné marné touhy. Castěji (nejvýrazněji
v 10. zlomku .P I n á I u na nad por o s t lo u str á ní.)
probudila se v MáC'hovi při pohledu na rozlité světlo měsíce
touha po ztracené dětské víře. V .K r k o no š s k é P o ut ie
allegorická po§.tava smrtelně zesinalé ženy (patrně náboženské
víry již odumřevší) brzy ukazuje ke kladnému principu
křesťanskému, brzy k matnému ideálnímu toužení po nedosažitelném
neznámu j leč poutník nedovede rozhodnouti, co postava vlastně
doporoučí; i vyznívá celý passus úplným agnosticismem.

Řadu změn vyžádala si logika kontextu, s nímž ve shodě
kříž vytyčen na vrcholu Sněžky. Naivně romantická dekorace
lebek a kostí škrtnuta, rovněž upřílišená nadsázka o věčném
sněhu; také věta o »růžobarevných červáncích. z logických
důvodů zatím jest potlačena. Za to zevrubněji vylíčena allegorická
postava ženská; značí-Ii podle našeho pojetí opravdu odumřelou
víru, má hromadění mrtvolných rysů) kvantitativně nepoměrné,
důvod symbolisaČní.