Noví SOUSEDE
I.

Na slavném místě "Života Ježíšova", kde líčí se první náboženské
činy mladého učitele nazaretského v souvislosti s myšlenkovým
životem tehdejší Palestýny,Arnošt Renan podává obdivuhodnou
psychologii návratu k dávným prorokům židovským v prvním století
našeho letopočtu jakožto úvod k vystoupení Jana Křtitele. Vzpomínka
na ně burcovala podle slov Renanových židovský národ na způsob snů
za nepokojné noci od těch dob, kdy Israel puzen zoufalostí jal se
oddávati pozorování svého osudu. Kdožkoli chtěl mocně působiti na lid,
cítil, že musí následovati proroků, především však nejdivočejšího a
nejvznešenějšího mezi nimi Eliáše, jehož poustevnický a kajícnický
život určil i Janu Křtiteli dráhu osudu. Zdá se, že i v naší přítomnosti,
málem dva tisíce let od oněch napiatých dob, zachvacuje Židy podobné
zoufalství, podobné pozorování vlastní sudby, podobný návrat k
starým prorokům, oněm národním hrdinům israe1ským, kteří cele oddali
se živé a vítězné ideji Boha a unášeni na široce rozpiatých křídlech
myšlenky budoucnosti, proměňovali všecko přemítání, veškeru intuici,
každý cit v bezprostřední a veřejný čin.

Z okruhu vídeňských spisovatelů, přichází právě myslitel a umělec
slova Martin Buber, jehož duševní fysiognomie vykazuje všecky rysy
židovského proroka. Martin Buber, dnes čtyřiatřicetiletý spisovatel,
jest podstatou mystik. V krásné antologii "Ekstatické konfese"
sebral s ojedinělou sčetlostí a s vytříbeným vkusem mystické projevy
myslitelů, snílků a básníků o vztazích k Bohu, k věčnosti, ke kosmu,
konaje tak pout po výšinách lidského ducha několika tisíciletími.
Nebylo nesnadno vypozorovati, že nade vše zajímá Bubera mystika
východní a zejména semitská; v jejích bujících houštinách byl
bezpečným vůdcem, jenž umí tomu, kdo odevzdá se jeho průvodu, vyhledati
květiny nejvonnější a nejvzácnější. Židovské tradici literární a
náboženské náleží jiné dvě publikace Buberovy, mistrovské v ovládání slova
a v umění vypravovatelském "Povídky rabbiho Nachmana" a "Legenda
Baalschemova": pestrými okny synagogy, kterou dovedl Buber
vybudwrati uprostřed hlučného života moderního, prozařovalo vždy daleké
nebe, zatím co stíny v modlitebně houstly v postavy židovské
dávnověkosti.

188