Olbrachtově v důsledcích tvůrčí metody básníkovy. podle níž v celém
románě opětovně se vrací zápas dne s nocí a vítězství světla nad tem~
notou. Kolik nocí vpřádá hustou a temnou tkáň do románového dějel
Od oné osudné noci v Souvratech. kde se Jesenius po prvé setká s Ja~
nem Veselým a kdy si po prvé uvědomí tragický rys v lásce ke Kláře,
přes nekonečné noční hovory obou hereckých přátel v prabkých uli~
cích i v stříbrné, uklidňující lázni elektrické lampy v bytu Jeseniově,
až po onen tajemný první úsvit. kdy Jandv duch přijde druha zachránit
před sebevraždou - takřka všecko závažné v knize má za pozadí noc
a temnoty. A přece v každé z těchto nocí doutná alespoň jiskérka světla
a životního kladu. Což jest tomu jinak v Olbrachtově pojetí lidského
srdce a osudu? Celý náš rozbor byl by marně vynaložen, kdyby bylo
ještě teď třeba odpovídati na tuto otázku skoro jen řečnickou.

Jako ryze lidského básníka s laskavým. úsměvem, plným víry v
člověka jsme Ivana Olbrachta znali již z obou jeho knih předchozích;
v "Podivném přátelství herce Jesenia", díle široké stavby, větvité
psychologie, pevného názoru mravního, dorostl tento inspirovaný básník
zralosti umělecké. Nepřestal milovati zemi, ale ježto zesílila mu křídla,
dovedl" se povznésti nad moře krve, slzí, nevěry a zoufalství, v němž
tone dnešní člověk. Kdo by nechtěl vzletěti s ním, povzbuzován
sugestivním hlasem jeho umění? A kdo by nepoznal. že paprsky milosti
boží svítí básníkovi na cestu? (J919)

4. Bilý barbar.

Když se v devadesátých letech přelila k nám ze západu vlna
básnictví "úpadkového", ozvalo se podle proslulých vzorů cizích také
v Čechách volánl po příchodu "bílých barbarů". V módním tom výkřiku
ztělesňovala se důvěra, že též našemu životu a zvláště umění mohlo
a mělo by dodati čerstvé mízy pokolení nové a mladé, vyzbrojené svěží
pudovostl a výbojnými smysly. bez tíživých vztahů ke vší tradici, ale
za to žijící v přímém poměru k přírodě a ke skutečnosti jevové.
Čekalo se, že v těchto zdravých a otevřených lidech klenutého
hrudníku a pevného svalstva vtrhnou mezi nás dobyvatelé. Útočným
pohledem měli se bezohledně zmocniti podstaty věcí, jíž nedovedly se do~
pátrati osláblé zraky přimhouřené pod broušenými skly konvenci.
Ocelovou paží měli prudce stisknouti život, až by se ve zděšení a
roz
136