často unikaly ve vzdušném svém letu, prahnouce
stávati se jimi lepšími a ušlechtilejšími. Ukázal
jsi sám na Sobě, jak spojiti Chelčického a 2ižku,
dychtíme Tebe v tom podle sil svých následovati.
Není to nejmenší měrou Tvá zásluha, že svět na
nás hledí pozorně, netaje svých sympatií.
Budeme se snažiti, seč jsme, aby svět pohlížel na nás
jako na důstojný národ Masarykův. (1918)

2. T. G. Masaryk jako kritik.

Když v prvních ročnících "Času" uprostřed osmdesátých let rozšířil
mladý profesor české university Tomáš G. Masaryk svou
mnohostrannou činnost filosofickou o kritiku krásného písemnictví domácího,
mohlo se zdáti, že pronikavý učenec a jasný myslitel podniká i
provádí souzení pro rozkoš a uspokojení z něho samého; nechybělo
ostatně veřejných hlasů. tvrdících, že jemu, bytosti domněle bortivé a
rozkladné, jest kriticism samoúčelnou pýchou a rozumovou bravurou.
Opravdu, čteme-li ještě dnes tyto důmyslné stati, na př. o "Exulantech"
Jar. Vrchlického neb o "Zlatu v ohni" Václava Vlčka, šlehá k nám
doposud z nich jiskřivý oheň mladistvé záliby a radostného zaujetí
kritikova. Školský ustrnulý rozvrh a neumělý neb strojený výraz těchto
článků nemohou zakrýti, kterak se posuzovateli, stejně přísnému jako
otevřenému, hrnou do pera stále nová hlediska, nové obdoby z cizích
literatur, nové námitky psychologické a krasovědné; slovesné dno, k
němuž přistupuje jako k typu, objevuje se mu v několikerém
zrcadlení; obrací, byť většinou cestou negativní, jeho pozornost k řadě
uměleckých a hlavně společenských otázek, s nimiž se dlužno poctivě
vyrovnati - zcela zřejmě roste kritik svým úkolem a pociťuje nepokrytou
radost z vlastního intelektuálního vyzrávání.

O deset let později, když Tomáš G. Masaryk v čase veliké
literární revoluce psal do "Naší doby" své příliš příkré, ale ověřené
posudky a odsudky děl Jaroslava Vrchlického a jeho školy, byl tento
dojem ještě zesílen. Vědomí, že kriticky mužný soud o vůdčím umělci
staršího směru jest mravním požadavkem napiatého zápasu o n.vé
hodnoty českého života, dodávalo analytickému postupu Masarykovu
rozhodnosti a váhy, ale Zabarvovalo zároveň jeho odmítavá slova
roz
98