námitky. které nedůtklivý Vrchlický choval proti tomuto postavení;
získala pro něj přízeň muže tak vlivného, jako byl Vojta Náprstek, a
neustala dříve. dokud Vrchlický nevystoupil z hraběcí služby u
Montecuccolů - zcela správně viděla v návratu poetově na rodnou půdu
poslední nutnou podmínku jeho ozdravění.

Pojal-li Vrchlický v Italii básnické tvoření za vlastní smysl svého
života, není divu, že přítelkyni nepíše o ničem tak často a zevrubně
jako o vznikajících svých dílech, jejichnlstu o změnách, ideovém
smyslu a vnitřní souvislosti; pro literárního dějepisce jest
korespondence takto zdrojem přímo nevyčerpatelným a to i proto, že vedle
sdělení básníkových nacházíme zde poznámky a soudy Podlipské, která
se k básním Vrchlického psaným a tištěným znovu a znovu vracela a
vždy na nich odkrývala nové půvaby. Tak rostou před našimi zraky
knihy HDuch a svět", HSymfonie" a HMythy" z refleksivní poesie
Vrchlického těžkého zrna, tak vyjasněná lyrika druhého p6lu, shrnutá
později do HRoku na jihu" a HEklog a písní", tak provázíme krok za
krokem vznikání obou skladeb, kam Vrchlický tedy vložil ze sebe nejvíce
a které také Sofie Podlipská pokládala za přítelova ústřední arcidíla,
scénické "Eloy" a monologické "Vittorie Colonny".

Jest až na podiv, kterak Podlipská chápala Vrchlického tvoření vl'"
všech jeho odstínech a t6nech, a jak táž žena, která se modlila z jeho
quinetovsko-sandovských fantasií, provedených freskami poněkud
nezřetelnými, vycítila vzdušné a rosné, zpěvné a nevinné kouzlo
protilehlých kusů lyrických a hudebních, jakými jest na př. HPohádka o
zlatém klíči" neb HBurnsova svatba". Ale Vrchlický nezůstal dlužníkem.
Sledoval pilnou spisovatelku při jejím neúnavném díle
románopiseckém, zajímal se o postup její rozsáhlé skladby historické HAnéžka
Přemyslovna", podal pronikavý rozbor jejího čelného společenského
románu HPříbuzní", zdůrazňuje šťastně jeho ústřední nerv etický, byl
pilným čtenářem a vděčným příjemcem jejích nevšedních aforismů
HŽivá slova", které - až neuvěřitelno - doposud čekají na sebrání a
pro něž právě tento svazek dopisů bude netoliko nejvěrohodnějším
komentářem, ale i cenným pramenem tekstovým.

Vztah, který nepřetditě dotýkal se nejhlubších a nejdražších
zájmů obou korespondentů, stával se přes nesmírnou vzdálenost
Vrchlickému i Podlipské osudem. Jako věřící vkládá do své každodenní
modlitby především projev díků, tak i oba básníci list za listem opakují

65