nA N TAR" S V A TOP L li K A Č ECH A

V básnických počátcích Svatopluka Čecha z druhé polovice
šedesátých let proniká občas živel exotický sytého východního
zbarvení; pestříť se cizokrajnými barvami divokého a smyslně opájejícího
světa hned první báseň, jež uvedla dvacetiletého začátečníka do
veřejnosti, nOtrokyně", zhuštěná zanedlouho na "Kandiotky", i první
rozsáhlejší skladba, mořská fantasie "Bouře", kterou Svatopluk Čech
podle obecného úsudku stanul v popředí mladého literárního pokolení.

Tato horká vlna dekorativní romantiky východní, která před
Svatoplukem Čechem na čas zachvátila Vítězslava Hálka a Václava Šolce,
a jíž později v stupňované míře podlehl Jaroslav Vrchlický i Julius
Zeyer, dolehla na českou půdu značně opožděně, neboť západními
i východními literaturami evropskými probíhá již v první polovici XIX.
století. Anglickému básnictví otevřely barvitý a vášnivý orient po
starších podnětech Beckfordových a Hopeových veršované povídky
Byronovy a Mooreovy v druhém desetiletí věku XIX. V Rusku, které mělo
svůj východ na dosah ruky a zbraní, zahájili tento směr o deset roků
později samostatní žáci Lordovi s dvojicí básníkt'i "Bachčiserajského
fontánu" a "Ismaila beje" v čele. Skoro současně zdomácňují mladší
romantikové francouzští, po stopách Hugových "Orientálů" a za
silného vlivu výtvarného umění, v asijských i afrických krajinách bizarní
krásy a překvapující vášnivosti. V Německu pak, kde orientální
cizokrajnosti půdu dáyno již připravili Goethe s Platenem svou
západovýchodní moudrostí lyrickou a Hammer-Purgstall s Riickertem svou
učenou i výchovnou orientalistikou, ohlušoval za třicátých a
čtyřicátých let Hugův nohsled a napodobitel Freiligrath tlustě naneseným
východním exotismem, strakatícim se vyzývavě v šosácké šedi tišiny
předbřeznové. Vlivy těchto světových vzorů střídají a kříží se v
Čechových prvotinách, jejichž místní zabarvení má ráz čistě knižní a
odvozený, dokud vlastní pout na Kavkaz nenaučila básníka pohlížeti
reálněji na národopisnou směsici a krajinná kouzla přední Asie.

Značná část Čechových východních motivů. zůstala v pouhých
náčrtcích a zlomcích, k nimž se básník již nevrátil, když se trvale
rozhodl zpracovávati látky domácí a řešiti časové otázky v nich skryté;
jen stručné narážky a nápovědi v pozdějších dílech svědčí, že jeho
obraznost nezapomněla úplně na prvky, které karavany učených i
bás
42