nA N TAR" S V A TOP L li K A Č ECH A V básnických počátcích Svatopluka Čecha z druhé polovice šedesátých let proniká občas živel exotický sytého východního zbarvení; pestříť se cizokrajnými barvami divokého a smyslně opájejícího světa hned první báseň, jež uvedla dvacetiletého začátečníka do veřejnosti, nOtrokyně", zhuštěná zanedlouho na "Kandiotky", i první rozsáhlejší skladba, mořská fantasie "Bouře", kterou Svatopluk Čech podle obecného úsudku stanul v popředí mladého literárního pokolení. Tato horká vlna dekorativní romantiky východní, která před Svatoplukem Čechem na čas zachvátila Vítězslava Hálka a Václava Šolce, a jíž později v stupňované míře podlehl Jaroslav Vrchlický i Julius Zeyer, dolehla na českou půdu značně opožděně, neboť západními i východními literaturami evropskými probíhá již v první polovici XIX. století. Anglickému básnictví otevřely barvitý a vášnivý orient po starších podnětech Beckfordových a Hopeových veršované povídky Byronovy a Mooreovy v druhém desetiletí věku XIX. V Rusku, které mělo svůj východ na dosah ruky a zbraní, zahájili tento směr o deset roků později samostatní žáci Lordovi s dvojicí básníkt'i "Bachčiserajského fontánu" a "Ismaila beje" v čele. Skoro současně zdomácňují mladší romantikové francouzští, po stopách Hugových "Orientálů" a za silného vlivu výtvarného umění, v asijských i afrických krajinách bizarní krásy a překvapující vášnivosti. V Německu pak, kde orientální cizokrajnosti půdu dáyno již připravili Goethe s Platenem svou západovýchodní moudrostí lyrickou a Hammer-Purgstall s Riickertem svou učenou i výchovnou orientalistikou, ohlušoval za třicátých a čtyřicátých let Hugův nohsled a napodobitel Freiligrath tlustě naneseným východním exotismem, strakatícim se vyzývavě v šosácké šedi tišiny předbřeznové. Vlivy těchto světových vzorů střídají a kříží se v Čechových prvotinách, jejichž místní zabarvení má ráz čistě knižní a odvozený, dokud vlastní pout na Kavkaz nenaučila básníka pohlížeti reálněji na národopisnou směsici a krajinná kouzla přední Asie. Značná část Čechových východních motivů. zůstala v pouhých náčrtcích a zlomcích, k nimž se básník již nevrátil, když se trvale rozhodl zpracovávati látky domácí a řešiti časové otázky v nich skryté; jen stručné narážky a nápovědi v pozdějších dílech svědčí, že jeho obraznost nezapomněla úplně na prvky, které karavany učených i bás 42