131

vého, byla humoristicky podmalována a co nejvíce
rozpředena, tak na př. zápisníček má o setkání s Číňany
mezi Krnskem a Boleslaví šest stručných a sporých řádků,
v "Pestrých cestách" vznikla z toho celá kapitola, plná
vervy a šťastného veselí. Zápisky fraseologické jsou
vyčerpány všecky, ovšem s příslušnou garniturou, jako
vůbec postava Kostlivého prokreslena jest o mnoho lépe,
než matná a konvenční figura Vraného. Leč tato do pola
mechanická a do pola novellistická práce Sv. Čecha brzy
omrzela; vyčerpav sotva šestinu svých poznámek, obsa~
hující látku jednoho <;lne a cestu z Prahy do Mladé
Boleslavě a do Sobotky, opouští Sv. Čech své cestovatele
a svůj zápisníček a přetrhuje známou fabulí o Kostlivého
rukopisné výpravě sotva rozpředené dějové pásmo
"Pestrých cest". Ale zápisníček přece měl ještě svou
úlohu: Svatopluk Čech nahlížel do něho, když psal básně,
spojené jako "Cestovní deník Jana Vraného". Každá
z nich: "Na Humprechtě", "Maloměstská idyl1a",
!,Kost", "Na Valdštejně", "Trosky" přijala z deníčku
alespoň některý krajinný neb historický rys. Svatopluk
Čech přetrhl svoje duševní prázdniny, o nichž byl
cestovatelem a cestopiscem, a stal se zase básníkem, jemuž
-rostla křídla, jakmile se dotkl rodné země: a zde na
Turnovsku byl to z nejkrásnějších krajů jeho milovaného

dOP1ova. (Psáno roku 1910.)