129

do svých cestovnfch causerií na sta. Ale neméně sdílný
jest i laskavý lidumil a přítel utlačených a slabých:
lid klesající pod tíhou polní práce, starci sklonění lety
až k zemi, žebráci, opuštěné děti, to vše vzrušilo s!'dce
sentimentálního poutníka. Tak upoutává nás při čtení
těchto črt, psaných bez pretensí, spíše vlastní povahopis
básníkův než krajinomalba, spíše pohledy do nitra
pozorovatelova než do měst, lesů a lánů, spíše reflexe než
dojmy, spíše nápady než postřehy
.
Pozorný čtenář dovede si však v Cechových kresbách
z "pestrých cest" po vlasti vážiti ještě jedné, nezcela
všední stránky: může jimi nahlédnouti do samé duševní
dílny tvoření poetova. V posledním svazku "Vzp0l)1ínek
z cest a života" uveřejněno jest několik prací, dotud
netištěných, které mají úplně povahu skizzáře básníkova,
určeného k tomu, aby si později auktor z něho příhodné
rysy vybral. Jest to jarní obrázek z Rožnova "Zahučaly
hory", slovácká drobnokresba "Kytka z j~oravy'~,
lidumilný genre od Nové Paky "Obrázek z cesty",
zmíněný již "Výlet do Kutné Hory" a maličký deníkový
útržek o výletu do Lukova z máje 1901. Zde může
literární psycholog i věrný ciitel básníkův krok za krokem
sledovati, čeho si básník všímal, co upoutalo jeho zájem,
při jakých podnětech rozvlnily se jeho elegické vzpomínky
a tužby do ztraceného mládí, za kterých příležitostí
vybavily se mu historické úvahy atd.

K těmto pěti drobným črtám, otištěným teprve z
pozůstalosti básníkovy, při družil se nedávno zvláště cenný
intimní dokument; jsou to "C e s t o v n í p o zná m k y
Svatopluka Cecha z roku 1889", které
k tisku upravil Cechův pietní životopisec a vydavatel
professor Ferdinand Strejček, a jež v úctyhodném místním
vlastenectví' vypravila mladoboleslavská firma Hejda a
Zbroj, určujíc výtěžek spisku vztyčení poprsí Cechova
v sadech v Mladé Boleslavi.

Arne Novák, My;lenky a spisovatelé.

9