12-

bytostného elegismu. Sládkovo češství bylo stejně
prudké jako konkretní. Vyrůstalo z plodné a kriisnou
tradicí posvěcené půdy rodného Podbrdí, v němž
horník a sedlák jsou krevními bratry v zápasu o zemi,
o chléb, o osvobození. Zocelilo se k rázné mužnosti za
Oceánem, kde Sládek poznal nové formy volného
občanství a kde zatoužil dychtivě po vlasti. Mělo vždy silný
zájem veřejně politický a vrhalo své srdce do plamenů
časových otázek. Sládek byl ze své generace nejen
jediný, kdož pochopil dosah problému zemědělského a
sociální krise mezi dělníky, nýbrž napsal i básnický
kommentář k politickému přerodu českého života na
rozhraní 8Q. a 90. let. V době, kdy Svatopluk Cech skládá
hlučně příležitostné ,,] itřní písně" i "Nové písně", a kdy
Vrchlický mění hořkou časovou látku v umné věncoví
meditačních "Hlasů v poušti", přihlašuje se J. V. Sládek
dvojdílnou knížkou aktuálních veršů "Selské písně" a
-"Ceské znělky".

Zprvu se zdá, jako by neměly obě části této stručné a
hutné knížky pranic společného. V "Selských písních"
oživuje básník úsečným a pregnantním způsobem
podbrdského sedláka v jeho bytostných vztazích k zemi,
ku předkům, k práci a k vrchnosti, sedláka, jenž jest
sám sobě světem a jenž pevnými kořeny jest spiat se
základem všeho života, s půdou ~ cosi patriarchálně
nečasového~ posvátně naivního ukryto jest v těchto
prostičkých, téměř epigramatických verších. "Ceské
znělky" rozvádějí šíře themata, jež nadhodil již Sládek
v několika sonetech sbírky "Jiskry na moři", ale v
určitém zrcadlení politických poměrů roku 1889; v čtrnácti
básních soudí Sládek národní chabost, politickou mdlobu,
historickou přecitlivělost, veřejnou nesvobodu, náladovou
skepsi, soudí bez shovívavosti, bez ohledů, mužně až
k drsnosti. Ale pod povrchem úvah a stesků těchto
"Ceských znělek" ukrývá se pevná a statečná víra, sou-