116

memento: nezapo'meňte, že cit, jímž se inspirujete, jest
čímsi hlubokým, osudovým, tragickým; není to vznět
libovolné chvíle, není to příležitostné nadšení. i ve
"Zpěvech pátečních" Neruda sestupuje na dno lidské
bytosti.

Těmito složitými a často neschůdnými cestami
tvrdého vnitřního vývoje postoupil Jan Neruda k výši
národní klassičnosti. Teprve pokolení, jež dozrálo po
jeho smrti, uvědomilo si to plně a cítilo kus osvobození
v tom vědomí. J emu byl Neruda drahým básníkem ze
sterých příčin. Především proto, že svou poesii tak
intensivně žil, že svůj vývoj zaplatil takovou měrou hrdé
strázně, že naprosto ztotožnil člověka s poetou. Jistě
najdou nové generace nové vztahy k Nerudovi, snad
vztahy lásky vášnivější, snad i na chvíli vztahy
prudkého odporu. Nižádné z nich nezůstane však lhostejným:
s o p r a v d o v Ý m n á F o dní m k I a s s i k e m musí
se každá z nich vyrovnati.