85

nejdokonaleji v lásce všech ke všem. I int.ensivní
přesvědčení B. Němcové o posvátnosti a vznešenosti
erotiky souvisí s tímto romantickým naturalismem: jak se
ozve v srdci prudká a vášnivá pobídka lásky, jdi za ní
a na nic se neohlížej; toť mluví k tobě sám hlas přírody,
a nepo,slechneš-li ho, prohřešil jsi se proti nejvyššímu
zákonu. Naturae convenienter vivere - tato starověká
moudrost byla i posledním přesvědčením B. Němcové.
Její bohatá tvůrčí obraznost neumdlela nikdy
vytvářeti z plnosti lidového života typické postavy, které se
docela oddaly tomuto zákonu souhlasu s přírodou; mezi
nimi jsou v převaze "tatečné a vášnivé bytosti dívčí,
rozkošné milenky a obětavé hrdinky, z nichž každá má'
kus ze své tvůrkyně, prošedší všemi formami duchovního
i smyslového milování.

Ale nejvyšším výtvorem, v němž se zrcadlí
romantický naturalism Boženy Němcové, jest její "Babička".
Odborné zkoumání poučuje nás vždy zevrubněji o tom,
že v kouzelné té selance jest mnohem méně doslovné
reality a vzpomínkových dokumentů než básnické
stilisace a umělecky romantického úmyslu; podrobná kritika
musí nám ještě ukázati komposiční zákony tohoto
promyšleného arcidíla. Základním motivem knihy jest
harmonie člověka s přírodou jej obkličující - život vyrovnaný
a pokojný jest pouhým věncem slavností práce i plesu,
k nimž věčně se omlazující příroda dává stále nové pozadí
Lidé prostí, hlavně zbožná filosofka od kolovratu,
nesmrtelná babička, jsou přírodě nejblížeJa proto nebloudí;
ba děti, jimž zasvěcena většina knihy, jsou přímo kusem
přírody samé. Zachovávajíce zákon přirozený, překlínají
tito prostoduší a nevinní lidé rozdíly sociální: v skoro
báchorkové optice se podařilo básnířce vyrovnati
propast mezi vévodským dvorem a prostými podruhy a
chalupníky. Tak jako v pravé idyl}e jest v "Babičce"
všecko samozřejmé a sp.ontanní; pod volným prol.<dem