7-

Ších·, souvisí těsně s Havlíčkovým základním
programem politickým, který rozvinul solidárně se stranou
národně liberální vůči revoluci r. 1848 a vůči vládě v době
absolutismu: vnější vystoupení politické· může míti
teprve cenu a úspěch, když je bude předcházeti vnitřní
uvědomění, národní organisace a konsolidace; když
proti vnějšímu násilí bude státi vnitřní síla; když cizácká
zvůle vlády se střetne s veřejným a politickým
uvědoměním upevněného národa. Ba, názor ten dal by se
charakterisovati též jako poslední domyšlení ideje konstituce
v oboru osvětovém: teprve vzdělání, uvědomění,
pochopení dává obsah vládě lidové a representativní; čím bude
v lidu více vědění a poznání, tím silnější bude jeho moc
a to nejen moc k činu, nýbrž i moc k odporu. V tomto
programu, jenž čte se právě tak mezi řádky P r a
žs k Ý c h N o v i n jako' ve sloupcích N á rod n í c h
N o v i n, jenž oživuje S lov a n a i tvoří pozadí K u t n
oh o r s k Ý che Ii i š tol, spočívá klidná síla, bezpečná
jistota, prozíravá reálnost Havlíčkovy politiky: slavíce
Havlíčka jako osvětového buditele lidu, slavíme jej zác
roveň ve vlastním ohnisku jeho snah, ve vlastním
krystalisačním bodě jeho životního díla.

Pro buditelskou práci volí Havlíček dvojí cestu,
která však namnoze se stýká a kříží. Jednak pracuje
drobnou osvětovou organisací buď osobně buď
inspiračně jako novinář; jednak volí pro buditelství za
nejúčinnější nástroj publicistické své orgány. V Německém
Brodě po návratu z Ruska r. 1844 a 1845 vidíme Havlíčka
z blízka při drobné práci organisační: rozšiřuje mezi
neuvědomělým měšťanstvem i mezi venkovany české
1)nihy, pomáhá zakládati lidovou knihovnu v městě,
přemýšlí o soustředění a upravení knihovnické akce vůbec a
pomýšlí na zřízení S pol e č n o s t i k z ř i z o v á ní
azvelebování místních knihoven
vtech ách, n a Mor a v ě i n a S loven s k u, která