6-

ality zemí, v němž se Palacký třicet let stravoval, ukázal,
že velká osobnost nevyléčitelného idealisty volí i v praxi
obecné koncepce před reálním pozorováním poměrů.
Jako politik chtěl Palacký nejinak než v literatuře,
ve vědě a ve filosofii opětně navázati přestřiženou nit
historické tradice; nechceme rozsuzovati, zda zvolil si
k tomu cestu zcela správnou. I kdyby bylo popřeno, že
učenci a filosofovi chybělo specifické nadání výkonného
politika, bude s povděkem připomínáno, jakým ideálním
nadšením pro nejvyšší statky člověčenstva
povzbuzoval Palacký českou politiku při jejích prvních,
neobratných krůčcich dětských; co vykonal pro naši publicistiku,
kde si vychoval za spolupracovníka a mluvčího Karla
Havlíčka; kolik provedl jako veřejný organisátor.

Veliké kouzlo osobno~ti, jež vyzařoval stejně krásný
mladý muž jako ctihodný stařec, učinilo z Palackého
šťastného mistra organisace. Palacký si dovedl
podmaniti individuality nejrůznější a učiniti je účastny podniků
národních, - sotva přijde do Prahy, upoutá oba
rozvaděné učence Dobrovského i ] ungmanna; nakloní si
staromódního šlechtice-přírodopisce Kašpara ze
Sternberků i německého básníka Karla Egona Eberta,
šlechtu i vlastence. ] en takový duch může se odvážiti
velkých organisačních pokusů, jen jemu se mohou
podařiti. I v nich projevuje se ona harmonická synthesa,
která vyznačuje všecko konání Palackého. Slučuje
ryze osvícenské snahy šlechticů o vlastivědu s jazykovými
a národními tužbami mládeže romantické a činí jak
"Museum království Českého" tak i "Matici Českou"
a oba musejní časopisy svornými nositeli obou
protichůdných, ale stejně blahodárných tendencí. Prohlubuje
ušlechtilé pokusy, zděděné po době] ose fa I I., o vzdělání
lidu, ale násobí je úsilím kruhu ] ungmannova o
stvoření české vědy - Matice Česká provádí za jeho vedení
zároveň popularisaci, zároveň encyklopedické zpraco-