12

a štědře rozdávajicími přáteli; skutečný umělec ve čteni
zná dobře takové nálady a dovede jimi šťastně a úspěšně
zvyšovati dojem své četby. Ví, že lyrická kniha
nejmocněji bude svou hudební a obraznou mluvou působiti
na jeho duši, když si ji otevře za jitra, osvěžen a omlazen
nocí: smysly tak občerstvené a nervy tak obrozené
oddávaji se dojmům nejochotněji a nejvděčněji. Oko jest
hotovo ještě nazirati na obrazy, které básník kouzlí,
jako na nový, mladý, jarý svět; sluch posud vnimá každou
melodii v její čistotě a citové vroucnosti; myšlenky svěřují
se vedení poetovu s naprostou důvěrou. I sebe kratší
báseň, pojatá takto za jitřní svěžesti čtenářem, značí pak
radostný dar po celý den: hlas života zní potom
melodičtěji, protiklady a spory skutečnosti ustupují po té řešení
harmoničtějšímu, a uprostřed šedivé vřavy všedního
dění kmitne se duši tak vyzbrojené barevný zlomek
občerstvující krásy. A naopak: za hlubokého večera, kdy
ztichl ruch práce i výkřiky valících se zástupů, kdy
OS2mělá lampa ponoří do vlídné své lázně změklé obrysy
předmětů, kdy děti i ženy usínají, jak důtklivě, jak vřele,
jak živě promlouvá k čtenáři básník filosofující a
přemítající, nebo románopisec, který předvádí hlubší podstatu
a pravdivější obraz života, než jaký jest dostupen
průměrnému pozorovateli!

A však každé vážné a hodnotné dílo slovesné žádá
si bez rozdilu, aby bylo čteno pomalu a pozorně. Čtení
příliš rychlé a povrchní, které postihuje obecné pouze obrysy
dějové nebo přibližný postup psychologický. stalo se
přímo kletbou naší doby. Pravidelní a nadšení čtenáři
novin, již v době co nejkratší dovedou takřka virtuosně
zvládnouti obrovskou látku denních listů, odučili se
zvolna a dbale čísti v knize. Nechceme tvrditi, že se
nelze na novinách přiučiti lecčemus z umění čísti.
Naopak; právě v žurnálu možno si osvojiti schopnost
vybírati při čteni věcné a důležité jádro z hojných slupek