vítězů, jest to ultima ratio vnitřně přemožených? Klára
Viebigová úmyslně přetrhuje knihu uprostřed, nedořekši
mnohé z rozpředených příběhů ani nerozřešivši záhadu německé
hromadné duše ženiny. Neodvažuje se doznati, že její hrdinky
odhodily zbraně, jsouce vyčerpány, neboť to by znamenalo
doznati převahu domněle poražených. Není tu spartanské
moudrosti,není tu kategorického příkazu, jest zde pouze výkřik
lidství rozvráceného. Dějiny doplňují německý román Kláry
Viebigové: mírová nabídka ústředních mocností nebyla
dohodou ani po prvé ani později přijata, naopak německé vojsko
připoutalo nové branné úspěchy ke svým praporům, avšak
ženy doma, popleněny krisemi hladu a lásky, se táží tónem
obžaloby: vy máte vítězství zbraní, ale my - -?

116