V předvečer světové války.

Ke Karlu liavlíčkovi, jako ke svému
zvláštnímu miláčka v: a ke svému vzoru. hlásil se
Tomáš G. Masaryk zvláště v politice, do níž
vstoupil čínně poprvé r. 1891 jako poslanec
v'deňské říšské rady a zemskéhJ sněmu českého;
nestal se arciť politikem bez ná!ež:té přípravy.
Přál si vždycky, aby politika bya výsledkem
mravního názoru na život, společnost i národ;
opovrhoval prázdným:, byť sebe krásněji
znějícími slovy a žáda: místo nich drobnou, trpě·
livou lidovou práci; zdůrazňoval, že politíka
není možna bez rozvahy a rozhledu. V tom
ve všem byl dědicem a pokračovateem Karla
Havlíčka, ale převýš:i jej důsledným
požadavkem, že novodobá politika musí miti
uvědomělý ráz sociální.

Již v prvních dobách své poslanecké
činnosti měl T. G. Masaryk znamenité úspěchy tím,
že se důmyslně a odvážně zároveň dotýkal
otázek v Rakousko-Uhersku nejdů,ežitějších,
ale přes to opustil na dosti dlouhý čas tuto
dráhu, aby se zabral v samotě do vědeckých
prací, pohnut ostatně i tím, že politická strana,
k níž náležel a jíž dopomohl ke cti. se s ním
nesrovnávala. Později postavil se v čelo
samostatné poJ:tické skupíny a znovll Se sÍl
po
21