Tento hlas nebyl v Čechách neznám, vŽdyť
s podobnými výzvami se ke svému národu
obracel františek Palacký, důsledný
následovník Jednoty českobratrské a její první
dějepisec. T. G. Masaryk na příkladě Palackého a
jeho druhů ukazoval, že náboženské úsilí české
reformace zůstává zachováno i v našem
národním probuzení a že na jeho mravnfch
zásadách vybudována jest vlastně také celá
naše politika od památného roku 1848;
pokračujme tedy tam, kde národní obrození přestalo,
jenom tak se nám podaří překonati úplně Bí.
lou horu, na níž poražena byla s naší svobo-,
dou po;!t<ickou česká myšlenka
náboženskomravní.

V řadě drobných i rozsáhlejších spisů
vykládal T. G. Masaryk tyto zásady, které
shrnuje stručným a významným názvem »Če.
ská otázka«. Nejjímavější knížku vzniklou z
úchvatné přednášky posvětil M. Janu Husovi,
takřka ochránci našeho dějinného ús.iJí, nejob.
jemnější a nejdůkladnější dílo věnoval Karlu
liavlíčkovi, věčně mladému učiteli národní a
lidové politiky, statečnému bojovníku za
práva, který k Husovu heslu: »Miluj pravdu, mluv
pravdu, drž pravdu, haj pravdy až do smrti!«
připojil stejně vÝznamné pravidlo životní pro
každého Čecha: »Moje heslo poctivost a síla«.

20