Socialistického smyšlení liší se Masarykovy
mravně společenské zásady v podstatných
věcech. Masaryk, muž v pravdě duchový, nechce
připustiti, že by společenské obrození mohlo
se omeziti na pouhou změnu poměrů
majetkovÝch, a že vůbec dějiny lidstva jsou jen
dějinami hospodářských a hmotných převratů.
Rovněž odpírá jeho celkovému nazírání
životnímu socialistická víra, že náhlým, násilným
obratem se prý změní svět. Masaryk naopak
doporučuje pozvolný klidný vývoj, v němž
každý jednotlivec béře na sebe úkol a
odpovědnost. Své názory vyložil T. G. Masaryk v
rozsáhlém a učeném díle »Otázka sociámí«,
lež se v překladech rozšířilo po celé Evropě;
právem se pokládá za jeden z nejhlubších
rozborů novodobého soc:alismu. Ale jako všecky
spisy Masarykovy není to suchá kniha
střízlivého rozumu, nýbrž zároveň vroucí výraz
mravního zanícení spisovatele, jenž se mění
často v naléhavého kazatele a karatele, zvláště
tam, kde horlí o tom, aby všecky vzájemné
vztahy lidí zakládaly se na čistotě, a
pravdivosti. Novodobý socialism se nejednou zvrhl
v stavovskou a třídní nená vvst; sccialism
Masarykův není než moderním útvarem
kř·esfanské lásky k bližnímu.

17