sudkiťm, úsilí o mravní čistotu ve veřeiném ži· votě - a tak kameny, které dopadaly do jehe> oken, měnily se >nepříteli lidu« v rfi.že rÍtězstvf! o lásce k bližnimu. Společenské křivdy a majetkové rozdíly i rozpory mezi třídami a stavy pozoroval Masaryk jako syn chudých rodiču jíž v slováckém domově a to již tenkráte se snahou odpomoci této siožité nespravedlnosti. Za studií v Brně a ve Vídni, kde student docházíval do dělnických schuzí a pozoroval poměry kolem sebe, stupňoval se tento zájem sociální a hledal poučení v odbornych knihách. Masarykova oblí· bená věda sociologie uváděla jej k samému jádru těchto palčivých otázek, ukazuifc mu, kterak je řeší v Angiii, v Americe, ve francia v Německu. Velmi záhy pochopil Masaryk, že nelze tu nápravy očekávati od drobné, byt sebe ušlechtileji myšlené dobročinnosti, nýbrž že jest třeba dvojího: jednak aby v duchu rovnosti všech St-lVU a tříd byla přetvořena celá lidská společnost, jednak aby jeden každý jednotlivec si stále uvědomoval své povinnosti k celku. Tento Masarykův názor blíží se tomu, có nazýváme socialismem, ale od prúměrného 16