ního probuzení pokládali za přední úkol
duševního života v národě, aby všecky vědy byly
pěstovány jazykem mateřským. Staroslavná
uníversita Karlova vrácena byla z polovice
Čechům, a přední učenci jali se o veškerých
oborech vědeckých přednášeti po česku. Mezi
ně byl z Vídně povolán také Tomáš O.
Masaryk, jenž záhy se stal předním profesorem na
mladé české universitě. Posluchačům svým
dovedl býti netoliko učíte em, ale i přítelem,
jenž je přímo nutkal svými plamennými slovy,
aby se poctivě zamýšleli nad otázkami
vědeckými, avšak také mu vlJslním životem.

Celou českou veřejnost nabádal, aby
soudila střízlivě o tom, co již v Čechách
vykonáno a aby srovnáním s poměry cizími
vztyčovala duševnímu snažení stále vyšší cíle.
Rozkvět české vědy a pronikání její do všech
vrstev vzdělanstva ležel mladému a horlivému
profesoru, který uměl kolem sebe
shromažďovati věrné spolupracovníky, vejce na srdci:
založil velký časopis naukový, dal podnět, aby
byl vydáván Slovník naučný, povzbuzoval ke
zřízení rozsáhlé vědecké společnosti, naznačo~
val. která hlavní dLa poučného písemnictví
měla by býti překládána do češtiny. Byla to
krásná doba vědeckého nadšení Masarykova.
kdy tvořivý myslitel byl sám šťasten z
při
12