sliteli, učenci a básníky a. tázal se, co od nich
můžeme a máme přijmouti my Cechové, aniž
bychom utrpěli na své samostatnosti duševní.

Za myšlenkové vůdce vybíral si ty filosofy,
kteří se smyslem pro skutečnost a s prakti~
ckým zájmem o mravní otázky spojují
duchovní vzlet a čisté toužení po věčnosti. Již
jako mladý doktor filosofie byl proniknut
přesvědčením o hlubokém významu náboženství
a zv;áště křesťanství pro lidstvo. Ve Vídni,
velkém městě porušeného života mravního,
rozhodl se, že filosofickým úsilím prospěje
obrodě společenské: f:losof měl býti zároveň lé~
kařem duší a vychovatelem srdcí. Pojav tento
smělý a šlechetný plán, počai na universitě
vídeňské přednášeti jako docent a současně po
česku i po německu psáti o otázkách vědy i
životní moudrosti; záhy vzbudil pozornost
doma i v cizině mezi učenci. Byla to doba
slavného, mladistvého zápasu o iméno, ale i o chléb,
jehož ve Vídni neměl nadbytku třicetiletý
učenec, živící soukromými hodinami sebe i svou
mladou rodinu, založenou s ušlechtilou
Američankou. Avšak takový zápas zoceluje povahu.

Z a čes k o u věd ou.

Roku 1882 konečně se splniia dávná touha
poctivý-ch viastencu českých. kteří od
národ
11