12

Velikánoviči" i satira v nich postupně" hořkne. neboť
citlivé svědomí soudce a vychovatele národního
nedovoluje mu veseliti se s čtenářem
bezsta
rostně. ,

Nebylo jinak ani. když básník. vzpomínaje
domova nebo těže z hojných dojmů turistických,
přemýšlel o českém venkově a jeho přerozujících
se poměrech životních j stále doléhala k němu
vážnost doby. napomínaiící jednotlivce i národní celek
k ostražitosti. V "Lešfllínském kováři" lemují mi·
lostné písničky podoby až lidové tragickou idylu.
v níž se sráží na českém venkově starodávně
zachovalý svět ruční domácké výroby s továrním
průmyslem. ohrožujícím národnost, loupícím zděděnou
půdu. rozrušujícím počestné mravy j kdo mohl by
vůbec pochybovati o tom. na kterou stranu se
postaví český tradicionalista a národní konservativec?
Ve "Zpěvníku Jana Buriana." kde nepoměr
sentimentálně písňové ornamentiky k výpravnému
a problemovému jádru jest ještě větší. útočí na
selský zděděný mrav vzdělaného českého zemana
pokušení odrodilé šlechty. přistupujíC k němu v
slíčné podobě urozené dívky j ovšem selská krev
a české sebevědomí zvítězí nad panskými svody
a neporušený demokratismus zůstává zachráněn.
Stojí-li tyto obě selanky časovou a myšlenkovou
závažností vysoko nad idylickými genry cyklu "Ve
stínu lípy". nevyrovnají se mu ani zdaleka životním
teplem a opravdovou názorností: mdlá. konvečnost
situací. matnost postav zcela průměrných. záhba
pro sladkou titěrnost namístě hutného svérázu svědčí
o chabnou cích tvůrčích silách občana starostlivého.

vlastence bezúhonného. .

I nad idylickými krajinami těchto veršovaných
povídek chmuří se zlověstná mračna. z nichž jakoby