9

vzájemnosti kollárovské pojímal politicky, vraceje
se k rus"'filství předhavlíčkovskému. Válečné
události na Balkáně, které přinášely slovanským
národům osvobození z panství tureckého vítěznou
brannou mocí ruskou, měnily staré sny
slavjanofilů ve skutečnost, daly novou potravu zanícení
Čechovu, a po rázné protestní dumě "Handžár"
mohl básník v "Zimní nocž" rozpoutati plesné
vidění slavného jitra slovanského i s pohádkovým
přelud{ m ,.bílého orla Slovanstva" nad 'chrámem
Moudrosti boží v Cařihradě. Zde se stává
Svatopluk Cech tvůrcem politické lyriky nového typu:
žaly, pochybnosti a stesky osobní mizí v ní za
myšlenkovými a citovými hnutími hromadné úsoby,
a také podání rázu chansonovitě řečnického obrací
se k zástupu souhlasících rodákG, jakoby s výzvou,
aby jásali a horovali s sebou. V tomto slohu
zbásněna jest i veliká alegorie "Slavie", motivicky blízká
"Evropě'" opět s rámcem plavby, na moři a veLké
bouře na 'Vlnách, ale ještě s řidčí povahokresbou
a dějem schématičtějším. Za to myšlenkově, při
všem optimismu příliš ochotném, jest to skladba
velmi bohatá, neboť kromě dějinně politického spom
mezi Rusy a Poláky vetkal básník do osnovy sociálně
revoluční problém na Rusi s otázkou nihilismu
v <"popředí, pevně věří však básník, že silná Rus,
ochránkyně a vůdkyně všeho Slovanstva, šťastně
překoná vnilřní krisi a přerodí se v duchu
humanity a demokratismu. Kolem přítomné a abstraktní
"Slavie" vane vzduch černomořský. z historicky
konkrétní "Dagmary" šumí bílý příboj Balticlsého
moře, po jéhož zněmčených březích Sv. Cech
bloudil se srdcem přetékajícím elegií kollárovskou,
vystupňovanou často až v přísnou výstrahu. V eposu'
romantické koncepce a romantické zdobnosti zů-