v . Áthenách setkal se S· Clsarem Augustem a při.
pojil se k jeho družině. Augustus stále Vergilia
přemlouval, aby se s ním vrátil do ltalie.
Vergilius nedovede nikomu odepříti přání, tím méně
milovanému svému císaři. Vsedl na jeho loď, na
moři se rozstonal a v Brindisi vysazen byl z lodi
jako umírající. Na smrtelném loži složil si ještě
nápis na hrob a vyslovil žádost,. aby byl pohřben
nedaleko své villy u Neapole. Poslední jeho
myšlenkou byla Aeneis."

S jakýmsi hořkým rysem kolem úst, v němž
bylo lze uhodnouti skryté nepřátelství, otázal se
stařec: "Vypravuje se; že v posledních letech
císař dvojnásobně přiInul k Vergiliovi. Jak bys to

vysv~tlil?" v

Zivě a srdečně odpovídal snědý Ríman, jenž
stejně ctil panovníka i básníka: "Císař Augustus
jest Vergiliovým příznivcem již přes dvacet let.
Když byl Vergilius třicetiletý a žil, skládaje podle
řeckého vzoru, svoje lahodné básně o pastýřích a
pastýřkách, na malém dvorci svého otce nedaleko
Mantovy, přišel rozkaz Augustův, jenž tehdy se
ještě nazýval Oktavianus, aby severoitalské statky
rozděleny byly mezi vysloužilce císařského vojska.
Ačkoliv rozkaz byl vykonán velmi přísně, dostalo
se od císaře Wrgiliovi milosti na přímluvu přátel,
a stateček zůstal jeho rodině zachován. Již tehdy
císař poznal Vergiliovy básně a oblíbit si, je. Brzo
potom se Vergilius přestěhoval do Ríma a byl
pravidelně zván k císařskému dvoru.

Když započal skládati svou báseň o Aeneovi,
dostoupila císařova přízeň vrcholu. Vergilius jest

46