"Jen vypravuj! Nenáležím, jak víš, ke kruhu
šfědrého podporovatele a příznivce
Vergiliovarytíře Maecenata, kde Vergilius četl zajíkavým svým
hlasem některé ukázky z rukopisu Aeneidy, a také
k císaři Augustovi, jenž· dal z básně té předčítati,
nejsem zván, neboť patřil jsem kdysi k jeho
politickým odpůrcům. Vše, co povíš, bude mně
dojista novinkou," pravil stařec.

"Víš, jak svědomitý a úzkostlivý pracO-vník
byl Vergilius. Ke každému odstavci svých básní
konal hluboká studia; každý verš desetkráte
propiloval a pětkráte hlasitě si přečetl, než uznal, že
je dosti libozvučný a dokonalý. Pracoval-li na
výborné své básni "Rolnictví", která v celku čítá
asi dva tisíce veršů, plných sedm let, byl by
Aeneidě věnoval ještě daleko více času. Ačkoliv
již plné desetiletí zabýval se touto hrdinskou
skladbou, nebyl by ji jistě dříve než za tři roky
odevzdal čtenářstvu, kdyby mu smrt nebyla .
vyrazila mistrovské pero z pečlivé ruky. Vypravuje
se, že na smrtelném loži zapřisáhal přátele, aby
Aeneidu jakožto dílo nepropilované a neurovnané
spálili; nestalo se to však bohudík a jsem si jist,
že. jeho starý přítel Varius Rufus, také básník,
který chce prý Aeneidu vydati, nalezne naopak
ve Vergiliově pozůstalosti dílo dokonalé.

Však se Vergilius připravoval k němu také,
jako by šlo O spis učený a nikoliv o Výtvor
básnické obrazotvornosti. Nejprve hledal obezřele
látku, která by byla dosti vznešená a dosti
národní, aby se plně hodila k zpracování hrdinskému.
Dějinné události našeho města a naší říše z dob

43