vedle výtvorů obraznosti básnick6 osvojují si
.,ěern! umění" také smělé snahy 6 obnovu církve a
mravii: proto souvisí knihtisk v prvních dobách
svého vývoje nejen se zmíněnou renaissanci, ale
i s naboženskou reformací.

Vynález knihtisku teprve dal knihám jejich
vlastní podobu, jak nám jest běžna. Starověký
Homeros i středověký Wolfram z Eschenbachú
přednášeli ústně své výtvory. a jejich posluchači
zaznamenávali písemně jejich dila, která pak
kolovala v opisech mezi čtenářstvem; také básně
Vergiliovy šířily se rukopisně. Při tom často od
opi sova čd a nápodobitelii vkládáno do rukopisu
leccos nového, vedlejšího, nepříslušného, co posud
sotva můžeme odloučiti a rozetílati od původní
podoby výtvoru básníkova. Nyní však byl
spisovatel jist, že tiskař správně a úplně otiskne jeho
rukopis, a že tedy kterýkoliv čtenář snadno se
dozví, co spisovatel myslil a jak to vyslovil. Od
vynálezu knihtisku stává se vůbec spisovatel
osobností váženou a samostatnou. Protože jeho díla
se lehce a rychle šíří, nabývá veřejné moci a
značného vlivu na obecenstvo.. Ježto tiskař neb
jiny nakladatel si od spisovatele kupuje. rukopis
díla, měni se spisovatelství v povolání hmotně
výnosné, a proto může se mu básnik neb učenec
plněji věnovati než dříve, dokud závisel na
klášteře, na škole, na světském pánu.

Poslední náš obrázek "Velka Encyklopaedie"
(ae - é) kreslí francouzskou učenou společnost ze
. století XVIII., doby to, kdy spisovatel moci a
vážností svého pera staví se v popředí celého národa.

19