novověku, změnil se rozhled lidstva řadou
dfiležitých objev\Í vědeckých. Odvážni plavci s
Kolumbem v čele objevili za mořem Nový svět s
neznámými národy, živočichy, rostlinami. Hvězdáři
i počtáři našli nové zákony, jimiž se řídí tělesa
nebeská a naše země. Učenci odkryli v latinských
a řeckých knihách polozapomenutý neb špatně
chápaný svět starověký s celou krásou básnických
výtvorfi, s celou moudrostí před křesťanských
myslitelfi, s celou lahodou vzorných (klassických)
jazykfi. Veškeré Evropy zmocnil se neklidný a
blažený neklid, podobný přirodnímu ruchu při pří.
chodu jara. Lidstvo cítilo se obrozeno, omládnuto,
obšťastněno. Velké hnutí to jmenujeme ohrozením
čili renažssancí (vyslov renesansí, an nosově).
Každý dychtil získati si co nejvíce vědomostí a
pomoci těch vědomostí ovládnouti svět j byla to
doba velkých učenců. a velkých dobyvatelů.

Vědění přestalo býti tajemnou výhradou a
žárlivě střeženou výsadou několika jednotlivců
jako za středověku, když kláštery, školy a
rytířská sídla výlučně hostily učence a spisovatele.
Lid toužil seznámiti se s novými, zajímavýmj
poznatky, a učenci přáli si, aby jejich nauky
rozšířily se v lidu a tak nabyly moci nad jeho
myslemi. Proto přemýšlely dfimyslné hlavy o tom, jak
by se knihy staly co nejpřístupnějšími, a z tohoto
úsilí vznikl blahodárný vynález knihtisku. Náš
pátý obrázek " První tžštěné knihy" vypravuje

o začátcích umění knihtiskařského v Německu a

o myšlenkách, které se šířily prostřednictvím
knihtisku v Evropě. Vedle poznatků vědeckých a

18