literární články psala jsem pod pseudonymem N. T.
Feodorovič s názvukem na křestní jméno otcovo.

R. 1888 navštívila jsem po 4 letech zase Prahu
a poznala blíže Karolinu Světlou, již znávala jsem
jako plaché děcko a z vypravování své matky, kte·
rá jako ženě (spisů jejích neznala) vroucně se jí
kořila. Svůj neobmezený podiv a svou lásku k slavné
paní dovolila jsem si vyjádřiti ještě znova v Ka·
lendáři 1890 a životopisnou knihou v Matici Lidu
1890.

Karolina Světlli~ ii.ž- o..d. mládí y'edl~_ Svato·
plup Ce.cha...mým miláčkemy českéJiteratuře;
v anglické jest jím Charles Dickens, jehož' knihy
mi učarovaly, rovněž jako básnická bytost
Byronova a Swiftova. Z Němců po příkladě. své matky
již v dětství přilnula jsem k SchfIlerovi - byl a
zůstane tento veliký, spravedlivý Germán mým
vy
volencem. >

Roku 1890 jsouc zahrnuta ůtoky se stran pseudo.
anonymních, chtěla jsem odhoditi péro. Ale četba
Millovy knihy O poddanství žen lépe mne poučila.
Neuznána, štvána, hanobena, neustanu do
posledníní ho dechu konati svou povinnost; vím, naučila
jsem se tomu draze: mým cílem není štěstí - jest
jím utrpení a práce.

59