potůčky, o srnách pasoucích se podvečer na osa·
mělých paloucích; skoro dětsky si oživovala tyto
scenerie postavami z pohádek a bájí a ve výbuších
dívčí citovosti plakávala matka pěti dětí vášnivě,
když se na konci prázdnin loučila se svými lesy,
dokvítajícími právě fialovými zvonci vřesovými.
Ale tento přírodní ráj romantického srdce zdál se
jí končiti právě před nepatrným městečkem Pro·
sečí, které se skrovničkými zbytky starých
dřevěných staveb a střízlivými kamennými domky, roz·
loženými do protáhlého náměstí pod kostelíkem,
jevilo se tak nezajímavým dokladem odumírajícího
svérázu lidového.

K tomuto se obracela jiná, věcnější a plodnější
stránka romantismu Terézy Novákové za jejích
litomyšlských let. Budislav, vesnice národopisně velmi
zachovalá ještě před čtyřiceti roky, kdy se nejen
v dřevěných stavbách, ale i v kroji a v nářečí bylo
snadno dopátrati stop starodávné rázovitosti, byla
Teréze Novákové branou k poznání nejprve života
a pak i ducha lidu východočeskéhQ... Tento zájem
pramenil původně z nazírání romantického, z kultu
domnělé originality a svojskosti, ze záliby v staro·
dávnosti, ale školen čím dále věcněji a objektiv·
něji, přecházel v reální a realistický smysl
pozorovatelský a brzy také tvůrč,nRoku 1893 napsala
čtyřicetiletá spisovatelka svou první lidopisnou po·
vídku, a takových novelistických "črt -podle
skutečnosti z nejvýchodnějších Čech", skládajících
později knihu Úlomky žuly, vznikla průpravou k vel·

40