želi jsme ji do Prahy ve stavu nadobro
beznadějném.

Její popel neodpočívá ve východních Čechách,
jako tam nestála její kolébka. A přece nelze říci,
že Teréza Nováková byla ve východních Čechách
jen hostem. Nedobyla si tam pro vZdy domovského
práva pouze činností, studiem a láskou, nestala se
tam čestnou občankou toliko velikými uměleckými
činy, nýbrž srostla pro vždy s chmurným a
krásným krajem tím a vzala na sebe úkol vykoupiti
jej:

V jeho temném utrpení, v jeho tvrdé'm
z á p a s e li d s k é m, p ř íl i š li d s k é m, n a I e z 1 a
prvky božské krásy, božské věčnosti.

38