ustřední problém, k jehož duševědnému a umělec·
kému luštění zavazuje literární studium zjevu
Terézy Novákové. Budiž však dovoleno mně, jenž jsem
po dlouhá léta stál své matce blízko, ne·li nejblíže,
a to nejen hlasem krve a společenstvím života, nýbrž
i pospolitostí práce a souzvukem zájmů, abych uká·
zal, že samo češství, které zpravidla bývá
neměnným a trvalým statkem názorového a citového
života, se vyvíjelo u Terézy Novákové velmi složitě,
rozšiřujíc a prohlubujíc svůj obsah. Rozhodnou, ba
horující Češkou byla má matka vždy; avšak v jak
bohatou a svítivou drůzu podivuhodně vyhraněný~h
krystalů vyspěla její národnost postupně za vlivu
soustavného studia, mravního zrání a obecného
pokroku češství!

Teréza Nováková vzešla z rodiny německé krví,
nikoliv však smyšlením.

Děd můj, František Lanhaus, úředník České
spořitelny, narodil se v Hradci Králové, kdež otec jeho
byl poštmistrem, ale po meči pocházeli
Lanhausové podle tradice z Porýnska, po přeslici z německé
části sevérozápadních Čech, doma mluvilo se, tuším,
po německu. František Lanhaus přilnul však
působením královéhraqeckého prostředí a hlavně vla·
steneckého gymnasia tamního k národnosti české,
jíž přiblížil jej zvláště horlivý kult naší hudby, ale
uzavřená, klidná, až flegmatická povaha jeho ne·
připouštěla hlasitějších projevů smýšlení a cítění
českého, zvláště když němečtí představení a sou·

10