Stáziččina a Františkova. které znamená vltězstvf citu a
přirody. do volného vzduchu. v němž kvete a zplvá jarnl
slAva Boflho těla v Břevnově. Málokdy se básnlřčtino
pero vzepialo k tak plesnému lyrismu. zvýšenému ještě
tlm. že s půvabnou ironii se tu stále konfrontuje praktická
prosaičnost panl maminky .od beránkac a skřivánčl vzlet
jejl dcery. Ale ani zde nezůstává u Karoliny Světlé intimnl
dušemalba milostného děnl bez hlubšl perspektivy. Stázič·
čino procitnuti láskou z nečinné lhostejnosti. z otupělé
letargie. z trpného mecbanismu k energii. ke smyslu pro
život k vědomi a radosti vlastnlho já. psychologický to
motiv. opakujici se II Karoliny Světlé stále ve variacich vždy
nových. jest spolu kritikou i odsouzenlm žensM před.
březnového v pražské společnosti měšťanské. jemuž ženina
osobnost byla jen věci. jejl vůle nicotou, jejl štěstl oběti
přinášenou samozřejmě Mamonu a Autorf1ě.

Oba zanlcenl nositelé viry v cenu všemocné lásky a
zároveň opovrženl k mrtvé autoritě. František a Stázička.
hynou. ale i tuto princip jimi vyznávaný vitězl. a oba jeho
odpůrci. naivnl panlmaminka od •. beránka" i přemoudře·
lý Cerny Petfiček must ač neradi, uznati. jak se nejen
přepočitali. ale i mýlili. Jejich tragikomedie. doprovázená tra·
gedii jejich obou •. dětí". nekončl se disharmonickým
akordem. nýbrž výkřikem naděje ve vzestup a vltězstvl oněch
revolučnfch a romantických hodnot. kterým nejen malý
svět dolnlho Koňského trhu, ale i celá patricijská Praha
předbřeznová tak usilovně a tak marně stavěla překážky.

Cerný Petflček Karoliny Světlé nenl tedy pouhým
přiběhem romantické lásky v propracovaném rámci
staropražském a v osvětleni teskného humoru. Jest mnohem
vice: básnickou kapitolou z mravnlch II společenských
dějin městské duše pražské.