závisti: zvroubiv křížem krážem rodné Německo a z něho zvláště
dolnoněmecké pomoří a pak Bavory, prožívá Paříž s celou
Franciod Normandie k Pyrenejím; z Italie neidéle a neíčast~ji jej poutají
Benátky; Španělskem, Řeckem a Adrií proletí rychle i v severní
Africe a v Egyptě se zdrží déle: . v přední Asii kromě Smyr.ny jest
ovšem Jerusalém střediskem jeho zájmů i Anglie a Amerika
skládají kapitoly pro sebe, v lecčems p·rotilehlé j Čechy a Uhry
zůstávají leda skromnými episodami, rovněž jako Holandsko a
skandinávskýSever - neieden oddíl shrnujednjmy n"ěkolikerého pobytu,
jiná strana jest pouhým odrazem letmého turistického pohledu.

Český čtenář nemůže si nevzpomenouti na Nerudovy cestovní
knihy, z nichž každá tu nachází obdoby, "Obrazy z ciziny" jako
"Menší cesty" a jako Různí lidé" a jejichž celková inspirace jest
táž; zde i onde opojení širým světem, jeho přírodou i civilisaci,
světlem i rytmem, lidmi i památkami,zde i onde pocit umělecké i
občanské radosti, která odstraňuje zeměpisné hranice, politické
předsudky, národopisné rozdíly, zde i on~e odvrat od minulosti k dnešku,
od slovníkové učenosti kulturně historické k bezprostřední pravdě
oka a zkušenostem ostatních smyslů, zde i onde kritik znásobený
básníkem. Nepodceňuji vzdálenosti padesáti let, která mezi knihami
leží, ani rozdílů, abych tak řekl cívilisačních, ale přes to přese vše
neznám děl vnitřně příbuznějších, třebaže jsem plečetl také ony
cestopisné essaye, jež kritika uváděla nejčastěji v souvislost s
Kerrovým "Světelným světem" I Holitschrovy americké dojmy, Heřmana
Hesseho zápisky z asijských tropů, Bonselsovy obrazy indické.
(Měli jsme v Čechách velkého spisovatele impresionistického, dříve
než vymezen a pochopen byl sám onen slohový pojem).

Lze si sotva představiti knih osobnějších, ano, důvěrnějších než
jsou tyto dva svazky dojmů a potulek: ani lyrika nemůže býti sub.
jektivnější. Již věnovací úvod strhuje čtenáře rázem do teplé oblasti
kritikova intimního lidství, jet "Světelný svět" připsán památce
třiadvacetileté ženy Kerrovy Ingy, rozené Thormahlenové, s níž
padesátiletému muži bylo přáno žíti jenom několik měsÍCů. Ale
i tento krátký styk s "nejsvětlejším ze všech lidí" dostačil, aby
z něho zůstal v duši plavý pruh čistého světla, jenž neustále proudil
z věčně nové bytosti sličné dcery starého pomořského rodu
fries
149