zasedlI{ soudu na&svým celýÍn:národem, ano, nad "zděděnýnrodkazem skvělým své rasy, dávných otců svých." Stejně jako bohatýrŠti hrdinové mladisťvých Ibsenových h.er od "Kurhanu rekova" po "Nápadníky trůnu", pocházf také divoký Peer Gynt ze starodávné domácí tradice severské,nikoliv však zjejf hrdinsky-šlechtické vrstvy, nýbrž z jejiItléně ušlechtilé spodiny, ze lhář,ských zkazek selského rázu: prolhaným venkovským klackem; chvastounem a násilníkem, rváčem a holkařem jest v prvnfpolovici tragédie tento Petr Šilhan, jenž se na lidi a na osud, na ctnost a věrnost· dívá potměšile a výsměšně skrze prsty, maře své žití lží a hrou, létaje ve lži a báji nad všední svou bíd(ju lenošného a otr~ haněho dědice márn<>tratných otců. Tato kritika národnfh<>selství jest Ibsenova bitva s romantikou : Bjornson, jako G. Sandová, B. Auerbach; K. Světlá, oslavil v norském sedláku větně uchované tysy národní bohatýrské povahy ,která si na <>mlazujíci hrudi pří •. rody dovedla uchovati statečnost dávných vikingů a bájivého ducha starých skaldů. Ale na tento romantický kroj svých krajanů po4ívalse p<>vahový i literární protinožec Bjornsonův střízlivým okem kritického odsvětitele - Peer Gynt, synek samolibého rozhazovače Ir se beobelhávajíd·· báchorkářky, nepocházi ani od vikingů ani od skaldů, nýbrž od rvavých sedláků a prolhaných myslivců a plavcu, kteří nakonec uvěřili vlastním výmyslům a zakrývali si jimi Svou potupnou zchátralost: tot ten rek Severu, v němž prý ožil bájeslovný Sigurd,tot ztělesnitel národní povahynorské, toťvyvolený miláček romantiků ve Skandinavii. Kam uvede tento rek Severu svou rodnou zemi, matku Aase? Na trůn slávy a moci, aby jako královna pano~ vala nad národy a snad duchy, jak o tom snili buditelé norští? Ach nikoliv, milí páni romantikové/ Někam na. mlýnskou střechu za komink posměchu všech, aby byla povýšena nad rozumné lidi, nad všednfskutečnost, nad politický reálism. Jaká to groteska této nápadnice trůnu v duchu čistě romantickém I Jako všude hlásali také na severu vlastenečtí romantikové kmeo. nov<>u a: národní sarnosvojnost, jež, rozvíjejíc do· důsledkÓ aV soustavu původní rysy povahové, dospěla by na.konecjákke kulturní, ta:kkpolitické soběstačnosti; národ, odliše se jaiykem,karakterem í v:tdelallostí od svých pokrevnýchsoúsed'Ů a pohrdna Um, cO dosud 128