černí. Jaroslav Vrchlický, tchán a host hospodářského úředníka na
zámku, netvořil v Bystrém horečně, a proto zdejší pobyt zanechal
málo stop v jeho poesii - těch několik meditačních a krajinářských
čísel podobá se slepý~ granátům od nedalekého Svojanova, po
nichž je básník sám pojmenoval, a sem lokalisované křiÚcké epos
pro děti stojí snad na posledním místě mezi jeho výpravnými
básněmi. A přece prázdninový oddech v Bystrém - pouhé čtyři roky
před zhroucením ducha poetova - není bez záznamu v registrech
života. Zde, ve vlažném stínu košatých stromů císařského panstvÍ,
vyzrával jeho závěrečný názor básnicko-myslitelský, prohřátý silnou
věrou ve smysl a nekonečnou souvislost všeho života a svítíCí
jasnou vděčností vesmíru i člověčenstvu ... také do zdejší krajiny
zapustil jeden ze svých kořenů Vrchlického Strom života. A nám
se zdá, jakoby doposud ležel na městečku a jeho okolí vlažný
paprsek tohoto olympského úsměvu básníkova.

86