- tak vrchovatě jsou ve zdejší místní tradici nahromaděny běžné,
ano skoro banální motivy romantiky německé.

V Lokti, rázem očarováni přísně středověkou polohou stále
pyšného královského hradu a jeho zachovalého, skromného a
slohového podhradí, pospícháme drobnými uličkami a rozkošně
soustředěným náměstím vzhůru zamtačným masivem tvrdě rozložené·
hlásky, děsivě přezvané Věží tleníj vstup do hradu jest stejně ma·"
lebný jako obtížný, méně pro zvětralou starobylost syrové špinavé
stavby, než proto, že jest nyní soudní věznici pro okres loketský,.
ba jsou-li Bory příliš přeplněny, i pro celý kraj plzeňský. V hradě
samém neuvidíme tedy mnoho, ale co nám ze dvorů a ze
studených kobek ukáží, má příchut středověké romantiky. Místní pověst
o zkamenělém purkrabí, která jest motivicky připletena k
historiloketského zvonu, nudí a znechucuje se koloritem příliš tlustě
nanesenými vyslechneme ji bez pozornosti. Ale v jednom z temných
a syrových sklepení věznil prý král Jan Lucemburský svého ne·'
zletilého kralevice V ácIava po týdny a měsíce, v jiné
nevlídnéa sychravé cele popraven byl pan Popel z'Lobkovic pro vzpouru h
to jsou už zajímavější úryvky z české romantiky dějinné, jak jr
milovalo naše mládí a jak se zdá býti trvale vezděna do tlustých
zdi hradu loketského, jimiž jakoby prorůstala skála, prodravšíse
zpod základů do neočekávané výše. Důkladný místní dějepisec.
poučuje nás ovšem, že minulost loketská má ještě jiné složky, které
pro vědeckého historika jsou daleko významnější, jmenovitě staletý
urputný zápas UVědomělých občanů svobodného města. králóvského
s hradními uchvatiteli moci, protestantskými Šliky, kteří postupně
přece jen uvedli Loket do svého poddanství, ale o tom o všem
mluví více kniha než hrad sám, vzorný příklad královské pevnosti
středověké, jejíž svrchovanost samozřejmě rostla z přírodních
podmínek. Nelze s~ věru nasytiti pohledu s oken nebo se zvětrávajících
pavlačí a výstupků: řeka drží hradní motiv jakoby v kleštích,pro .•
tější její lesnaté stráně strmí v divoké sráznosti, a i řetězový,
architektonický šťastně vyřešený most z třicátých let stupňuje
bezděky středověký dojem pevnostní. A nade vším pánovitě zamračená
Věz tlení, silného a vysokého dříku a s nízkou kubickou přilbici,
jakoby pomník onoho bezohledtlého loketského purkrabis
metzne
80