Buduje si svůj svět výhradně z rysů a poznatků, které
,vypozoroval sám, a to spíše sluchem než zrakem - odtud jeho jemný smysl
pro dialog a také jeho příkladná péče o jazykovou ryzost -
kombinuje jenom velice střídmě, neužívaje valně obraznosti. Netvoři,
nýbrž spíše reproduktljl;l, čímž není řečeno, že svět jeho děl není
občas skutečností zhuštěnou, domyšlenou, intensivnější, tam totiž,
kde pozorovatelská schopnost nebyla souznačna s ulpěním na
jediném modelu, a' kde příliš nezasáhl sklon sentimentální. Tento
(vedle jakési uskrovněnosti názorové a intelektuální) způsobil,
proč se Ignát Herrmann, ač celým založením neromantik, přece
nestal skutečným realistou. Nechápe života celého v neobmezené,
šíři, nýbrž pouze to z něho, co ho dojímá, vzněcujíc jeho
sympatineh soucit. Nepostihuje tvrdou, krutou, dynamickou intensitu
společenského dění, nýbrž tu vlnu z něho, která budí odezvu v lidském
srdci, přístupném jemu samému hlavně jen ve svých středních a
nižších polohách. Z této stálé a živé'účasti Herrmannovy na osudu
jeho postav, z této silné životní sympatie a konečně i z družného
zájmu o malého a všedního člověka temení jeden pramen jeho
humoru, jenž není ani ironický ani osvobozující a docela nic
tragický. Druhým jeho zdrojem je jasné veseli zdravé lidové duše,
rozmarná záliba pro frašné projevy pouličního vtipu a optimistický
názor světový. Herrmannovi lidé pracují, podléhají a zase se ze
životního víru dostávají na břeh. Stárnou v malých hříších,
tlóustnou v nevinných rozkoších, umírají spíše z omezenosti než z
omrzení života. Smějí se mezi slzami, jsou sami směšni svým dojetím
nad nicotnostmi šosáckého osudu, nacházejí v této rovnováze
veseli a pohnutí ono uspok9jení, které jim nahrazuje náboženství,
jako jejich instinktivní i rodinná a obchodní poctivost jim činí
vyšší morálkupostrádatelnou.

Herrmannův teple skutečný a názorně pravdivý svět není ani
zvláště vysoký, ani nemá pravé realistické šířei přesto jest
ucelený, úplný a jednotný, neboť z reální látky budoval jej netoliko
pozorovatel, jenž skutečnost intensivně prožíval, ale i muž veliké
životní sympatie, vřelého srdce, vlahé lidskosti. Zrodil se v pravé
.chvíli, která přála realistickému postřehu pozorného sluchu i· oka j
našel si v sousedské Praze butžoasnf štastnou shodou okolnosti

37